youngprimitive homepage

Dlouho sem tu nenapsal nic o chystaném bydlení, které chceme zrealizovat v Kroměříži. Stále je to v rovině papírování a běhání po úřadech. Největší boj je (jak se dalo čekat) s památkářema. Řešit něco s lidma, co by byli nejradši, aby se z centra města stal skanzen a mladí aby se sem radši ani moc nestěhovali, protože budou moc vymýšlet, je těžké. Smutným faktem zůstává, že pokud se rozhodnete jít legální cestou konzultací, návrhů, řešení - narazíte.

Proto se pak většina lidí uchyluje k tomu, památkáře ignorovat a radši zaplatit nějakou symbolickou pokutu no a pak to paradoxně v tom centru vypadá, jak to vypadá. A vy když tomu památkářovi ukážete, jaké zvěrstva kolem se tu postavili, ani si neuvědomí jaký paradox tohle celé je. Ale s tím se asi člověk musí srovnat a brát tyhle věci jako fakt. Když si pak uvědomíte, že na zámku sedí 30 takových, jejiž náplní je vysírat ty slušnější občany, a kolik to celé stojí stát peněz, přijde vám to jako čistý Absurdistán.

Chápu že musí fungovat jakási regulace, protože lidi jsou hovada bez kouska vkusu a citu pro historii, ale celá tahle věc je od základu špatně nastavená a kontraproduktivní.

Další kapitola sama pro sebe je hypotéka. Peníze pod polštářem nemám, tatínek utopil rodinné finance v nesmyslných akciích a tak jediný možný způsob, jak se dostat k penězům na rekonstrukci je půjčka. Když pak zjistíte, že ze zamýšlených 2,5 milionu korun zaplatíte za 25 let bance 4,5 mega, jde vám hlava kolem a slovo legální lichva je myslím na místě. Do toho Kalousek prosadí nemožnost dát si do nákladů úroky z úvěru a vy zjistíte, že vidina vysněného bydlení jaksi kulhá, packá až padá na hubu.

To těch log a webů budu muset ještě hodně nasázet, než svému potomkovi předám klíče od splaceného bytu a s klidným svědomím upracovaného jedince zemřu.

A to jsme se ještě nedostali do té nejzábavnější části, kterou je samotná stavba. Už teď sem na fakturách za všechny možné projektanty nechal asi 130 tisíc a to nemám ani stavební povolení a ještě se nikde ani nekoplo.

Možná to celé zní jako depresivní příspěvek, ale není to tak :) Tímhle levelem si asi projde každý, kdo se rozhodne v dnešní době řešit vlastní bydlení. Snad sem vás neodradil a jakmile budou nějaké novinky, budu informovat.

Od svých 21 let žiju po nejrůznějších privátech. Vystřídal sem jich celkem 6. Vím že bydlení je nejdražší položka v rozpočtu a od začátku řešil, jestli mít něco vlastního a splácet hypotéku anebo prostě zaplatit nájem a nic neřešit. Klíčovým závažíčkem na váhách byl doplatek nájemného za 6 měsíců tady v Brně, kdy jsem musel vysolit 63 000,- protože mi po roce skončil trvalej příkaz a já na to nějak zapoměl a 6 měsíců neplatil nájem. To sem si řekl dost! Takhle to dál nejde.

Varianta A bylo zůstat v Brně. Sehnat nějaký byt na sídlišti nebo se hecnout, koupit pozemek 20km od Brna a začít stavět. Což sem si ani v nejbujnějším snu nedokázal představit. Druhá varianta byla sbalit svých pět švestek a vrátit se do hometownu - Kroměříže. Měl jsem hned několik důvodů.

1. Byť bydlím v samotném centru Brna, do města se podívám tak nanejvíš 2x do měsíce. Zbylý čas buď lapím v Nuggetu v Řečkovicích, nebo sedím u kompu na privátě a bouchám. Takže podvědomá výhoda lokality v centru je uplně nesmyslná. 2. Zprovoznila se dálnice z Brna až do Kroměříže, což znamená, že když na to šlápnu, za 30 minut jsem ve své rodné vísce. Stejný čas mi trvá cesta i opačným směrem do Zlína. 3. Klíčovým důvodem je asi má práce. Nejsem závislí na místě, kde pracuji. Veškeré zakázky řeším přes internet a s klientem se často ani nesetkám a faktury posílám v PDF. Když k tomu připočteme ještě možnost bydlet v centru Kroměříže v krásným činžovním domě se zahradou, bylo rozhodnuto.

K dispozici tu je půdní prostor o rozloze nějakých 180m2, kde se dá vymyslet hezké bydlení podle vlastních představ. Teď jen kdo mi to namyslí a kdo mi to postaví? První otázka se vyřešila sama. Jelikož youngprimitive čtou nadějiní bankéři, politici, ekonomové, právnici, hudebníci ale i designéři a architekti, ozval se mi jeden mladý nadějný :) Honza Sedláček, student 5. ročníku architektury v Brně. Holohlavý primitiv z Němčic na Hané se zkušenostma ze studií v Londýně a New Yorku. Slovo dalo slovo a nyní vzniká projekt našeho bydlení.

Po analýze stavu jsme zjistili, že největším problémem v Kroměříži budou památkáři. Konzervativní historické město zasekané někde v Baroku s nálepkou UNESCO nepřeje zrovna funkcionalistickým výstřelkům. Nakonec se snad našel kompromis a pevně věřím, že v následujících týdnech se podá žádost o stavební povolení a celý vlak se tak rozjede doufejme do zdárného konce.

S panem architektem máme stejný pohled na věc. Necháváme mu prakticky volnou ruku a snažíme se moc neprudit, protože vím jaké to je, když má klient potřebu kecat do všeho. Samozřejmě jedna věc je idea, druhá věc je potom realizace a řešení vzniklých problémů za chodu. Anyway představa je jasná a společná a my uvidíme, kam se to celé posune.

Tím bych první update stavebního deníku ukončil. Do galerky sem nahodil PRVNÍ VIZUALIZACE bytu + SOUČASNÝ STAV, který vládne na půdě. Už to teda není takový cigánov, protože postupně se těch nashromážděných věcí zbavujeme, ale to jsme na úplném začátku všehomíra. Držte nám palce :)

Už před časem jsem tu koketoval s myšlenkou vlastního bydlení. Celá věc se tak nějak posunula a já si řekl, že by nebylo od věci, zavést tu takový primitivní stavební deník z celé akce. No a první duben je jako stvořený pro založení stavebního deníku mladého primitiva, který se rozhodl bydlet ve vlastním :) Primitiva, který nerozezná krumpáč od rýče, primitiva, který vyká zedníkům, primitiva, který cihlu do ruky nevzal ale dost si toho dokáže vygooglovat na internetu :)

Pojďme tak společně sledovat osudy jednoho nešťastníka, který se zadluží na 30 let, přesune se do mrtvého 30ti tisícového okresního města, bude bydlet v jednom domě s rodiči. Držte mu palce, pomáhejte, raďte, dávejte tipy, konzultujte průběh stavby, bavte se. První díl již brzy na vašich monitorech! Efa staví a vy budete u toho!