V tomto okně si můžete upravit používání cookies podle vlastních preferencí. Pokud ponecháte výchozí nastavení, budou povoleny pouze cookies nezbytné pro fungování webu.
Technické cookies jsou nezbytné pro fungování webových stránek, není tedy možné je zakázat. Obvykle se nastavují v reakci na akce, které na webu sami provedete, jako je nastavení zabezpečení, přihlášení a vyplňování formulářů. Tyto cookies můžeme nastavit my nebo poskytovatelé třetích stran, jejichž služby na webu využíváme, a neukládají žádné informace, které lze přiřadit konkrétní osobě. Můžete si nastavit svůj prohlížeč tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich zasílal upozornění. Mějte ale na paměti, že některé stránky bez těchto souborů nemusí fungovat správně.
Cookie | Popis |
---|---|
cookies_level | Vaše nastavení cookies z tohoto dialogu |
PHPSESSID | Relační cookie udržující ID aktuální session |
Analytické a výkonnostní cookies se používají k analýze návštěvnosti webových stránek a k dalšímu zlepšení jejich fungování. Pomáhají nám porozumět zájmům návštěvníků a způsobu, jakým naše webové stránky používají. Tyto cookies neshromažďují informace, které by vás mohly identifikovat.
Cookie | Popis |
---|---|
_ga_Q5WWRN5W1M | Cookie analytického systému Google Analytics |
_ga | Cookie analytického systému Google Analytics |
Jsou používány pro sledování návštěvníků na webových stránkách. Záměrem je zobrazit reklamu, která je relevantní a zajímavá pro jednotlivého uživatele a tímto hodnotnější pro vydavatele a inzerenty třetích stran.
Cookie | Popis |
---|---|
_gcl_au | Marketingová cookie Google Adwords |
_fbp | Marketingová cookie Meta |
Opět po týdnu hudební okénko. Musím se podělit o čerstvou hudební novinku. Ano. Bonobo má celou novou, veselou, krásnou desku. A ano! Je to zase Bonobo. Když sem takhle někoho, koho zajímalo "co vlastně poslouchám" obdarovával hudbou, Bonobo nesměl chybět. Je to podle mě takový milý most k elektronické muzice. Muziku produkovanou elektronkem, ale nasycenou vokály (ty vždycky zabíraj) smyčcema, tam tím, oným a především hrozně chylavým a přitom vyklidněným rytmem) Kolik já udělal tech log a webů na backgroundu s Bonobem! Zkrátka a dobře. Je tu nová pětapadesátiminutová deska. Pro nezasvěcené jasný tip, pro sběratele povinnost :) Chlapci dávají 8,5 hvězdiček z 10ti.
Pár tipů na desky, které mě v poslední době oslovily. Pokud vám chybí nové beaty do uší, možná vás můžu inspirovat, po čem se poohlédnout.
Kdybyste pátrali po něčem čerstvém do ucha, mám tu jeden tip. Tru Thoughts - home of Quantic, TM Juke, Nostalgia 77, The Bamboos, Belleruche, Hot 8 Brass Band and proud parent of Zebra Traffic and Unfold vydalo 10th anniversary výběr 3 cd s tím nebojím se říct nejlepším co vyprodukovali.
Pátek! Thx GOD! Řeknou si jistě mnozí z vás :) Víkend před námi a někdo si ho udělá delší o 2 dny. Já mám za úkol upozornit vás na dvě chystané hudební akce. Jedna proběhne v pondělí 16.11 v Přerově na výstavišti. Jmenuje se Velvet revolution a bude to taková oslavička 20ti let svobodného dýchání. Headlineři jsou Counterstrike (neplést s mou oblíbenou hrou :) Philip TBC, Katcha a další. Večírek za zvuku dnb a techna. Já bych měl mít na starosti projekci, jestli vše klapne jak by mělo :)
Uff. Bláznivý včerejšek. Ve 4 hodiny károu do Práglu v nechutném počasí po dálnici. Oči vytahaný z červených mlhovek, hodinová kolona před Prahou, parking za 300,- a vzhůru do narvané Lucerny. Protlačit se do kotle a pak stát 3 hodiny v davu, cítit čůrky potu stíkajícího po zádech. Proč to všechno? Kvůli jediné kapele - Massive attack. Jestli mě někdo v muzice nasměroval tak to byla právě deska Protection od MA no a pak už sem se vezl. Proto bylo mou povinností, zajít potřetí na tyhle oldscholové depkaře a bojovníky za lidskou svobodu v jakékoliv formě.
Babí léto odletělo s poslední pavučinou a nastává období ocelových obloh, šera a tmy. Ideální klima pro podzimní depresi. Ještě tak něco čerstvého melancholického a vyklidněného do uší a můžeme depkařit ostošest :)
Tak a je to za mnou. Depešáci kua! Sem nadšený, byť to tak zprvu nevypadalo :) Vyrazili sme z Brna někdy po čtvrté hodině odpoledne Nuggeťáckou károu ve složení Kubík, Odón, Košák, já a Nitka. Brutální kolony a chcanec celou cestu nevěstil nic dobrého. Ke Slávii přijíždíme krátce po osmé a už slyšíme první skladbu od Depešáků. Rychle na stadion a tlačenka k pódiu.
Konečně se do toho někdo opřel. Ptáte se do čeho? Do zorganizování větší hudební akce v Kroměříži. Krom nesmyslných vojenských hudeb, které definitivně skončily a Majálesu plného regionálních strouhačů, se v tom našem bohem zapomenutém městečku nic nedělo. Když teda nebudu mluvit o alternativních hudebních produkcích v Café Separé na Sladech a pár pokusech na Oskole nebo Clanu.