POZOR!  14. - 15.8 máme zavřený Showroom. Jsme na svatbě. 17.8 už otevřeno. Díky


Žhnetofest 2017

26. 07. 2017 / 09.54 / Filip Urban / muzika

Rok s rokem se sešel a máme tu půlku léta a tak je potřeba se zase sejít (ano, je to každý rok těžší a těžší), poklábosit, dát si pivko, podebatovat co nového, zatančit si na fajn muziku. Prostě mejdan. Letos to tak nějak organizačně táhnu sám, takže žádné velké vylapávky. Akce bude jen pro známé a známé známých. Už se tam nehodlám dohadovat s lokálama aby tu lampu fakt neničili a podobně. Letos budou dvě živá vystoupení. Don Juan Disko dojede a pak objev Francis Svalis. Mladší bratr od iMada (který letos bude chybět). Má hromadu syntetizátorů a umí to pěkně rozjet. Do toho takové ty klasiky jako GYD, PAUSER, PDF, WIIT, CZIDA. Bary budou, pivo bude, jídlo bude, slunce je taky domluvené, takže jestli ještě nemáš program na 12. 8. 2017, ukaž se v Hulíně! YP Komunita žije!


Tak jsme doma!

01. 03. 2017 / 09.39 / Filip Urban / cestujeme

Včerejšek byl fakt náročný. 24 hodin na cestě. Jak s oblibou říkám. Na tom cestování je nejhorší to cestování. Poslední 2 hodiny před přistáním ve Vídni byl totální očistec. Se 14 kilovým děckem na klíně (nemá svou sedačku protože mu ještě nejsou dva roky) je to tortura pro rodiče. Ferda byl vpohodě. Celé to prospal, ale já už fakt nevěděl jak si sednout. Přesezené nohy, odkrvené ruce, zadek opruzenej, no hrůza. Přistáli jsme v osm večer, do Brna nás dovezli rodiče a my jen odpadli do postele a spali. Nějak jsem špatně nastavil termostat, takže sme tu měli hezkých 15 stupňů :)

Pračka jede na plné obrátky, probírám dovezené věci a techniku. Vše přežilo bez újmy. V mezičase jsem si stahoval záběry z Go Pro do kompu a dnes dostříhal naše vzpomínkové video. Žádný umčo, prostě video z rodinné dovolené, ale atmošku to snad nějakou má a těch 6 minut je snad ukoukatelných.

A teď nahodit mašiny a vzhůru do práce. Už se na ni i těším.


Je čas říct Thajsku pá pá...

27. 02. 2017 / 14.40 / Filip Urban / cestujeme
Je čas říct Thajsku pá pá...

Máme tu poslední díl z našeho miniseriálu “Cestujeme s prckem po Thajsku”. Nitka s Ferdou už spí, protože ve 3 ráno vstáváme, tágo nás hodí na letiště, tam se odbavíme a v 6 odlétáme směr Dubai. Dovolená končí. 3 týdny utekly jak voda a za sebe musím říct, že to bylo dlouhé tak akorát. Závěrečné 3 dny v Bankáči nám daly zabrat. Bydlíme kousek od nejrušnější ulice Bangkoku a domluvit se tu s Ferdou, že když ťapat, tak vedle kočáru, je nemožný úkol. Přicházíme o poslední nervy a už nechceme žádné fejky, masáže, pad thaje, žádné svezení tuk tukem, ani sako na míru. Prostě stačilo :) Ferda má asi vrcholné období vzdoru a nedá se s ním rozumně domluvit na ničem :) Porušili jsme tu snad všechny zásady, které sme si domluvili, takže krteček v telefonu jede nonstop, dudel zachránil už hodně situací a sladkosti a cola měly premiéru právě v Thajsku :) Čůrání do záchodu se nám taky moc nepovedlo natrénovat, takže potupně kupujeme další plinky v 7/11.

Co říct k Bangkoku? Čistý Babylón :) Pokud budete plánovat cestu do Thajska, na Bangkok si dejte celé 2 dny. Víc ani není potřeba. Je to neskutečně roztahaná město. Po prohlídce 3 chrámů, už žádné další vidět chtít nebudete (pokud jste se nenašli v budhismu), Kaosan Road si projdete 2x a bude vám to stačit. Chinatown je uplný hell, trhy s fejky jsou nesmysl. Pro nasátí atmosféry stačí fakt prochodit střed města u řeky a stačí. Doprava po městě je na dlouho a není vůbec levná. Tuk tuky spíš než levné svezení jsou drahá atrakce pro turisty. Cenu vždycky trošku uhádáte, ale žádná sláva. Nám se nejvíc osvědčila jízda po kanále s lokálama. Jedna cesta 15 báthů a jedete klidně hodinu. Jinak ve městě je levno. Určitě levněji, než pak na ostrovech. Najíte se na každém rohu a není třeba se nějak obávat. Všechno chutná dobře a stojí pár korun. Co se nákupů týče, vlastně sme si nic ani nepořídili. Nějaké dobroty pro známé, ale cokoliv jiného kupovat je blbost. Všechny napodobeniny světových značek jsou mizerné kvality. Brýle se vám rozpadnou po dvou dnech nošení, stejně tak žabky. Laciná trička s nekvalitních matrošů tak dobrá na týden nošení a vyhodit. Levné hodinky, batohy, kufry, všechno je to hrozný aušus. Za nás - nebrat. Jinak cestovat s dvouletým modrookým blonďáčkem po Thajsku, potažmo Bangkoku je zážitek teda. Thajci jsou z Ferdy uplně pobláznění. Asi je to pro ně zážitek vidět blonďaté modrooké dítě. Někdy to bylo fajn, ale někteři měli potřebu na něj neustále šahat a tahat ho. To Ferdu sralo, stejně jako nás ve finále a už nám to bylo protivné. Dnes jsme ještě zavítali do místní Zoo. Žádná hitparáda. Ferdu to moc nebavilo, my se tam aspoň zašili před turisty a do chládku. Někdo byl ze Zoo nadšený, já musím říct, že taková Lešná je stokrát hezčí. Tady to bylo takové utrápené.

Tolik asi k Bankáči. Celkově ještě nějaké postřehy, co mě napadly a chtěl sem zmínit. Automobilový park je tu zábavný. Nikdy mi nebylo jasné, jaktože je Toyota nejprodávanější značka. Teď už to chápu. Jezdí tu snad jen Toyoty, Suzuki, a Isuzu :) Thajci jsou tuneři jako prase. Ladí si ty káry neskutečně, protože tu asi nemají žádná technická omezení. Je to divočina. Brzdová světla se tu nikomu nerozsvítí normálně. To je stroboskop! Pořádný papuče má na autě i Tuk tuk. S neony se tu nešetří a tak poladěné Yarisy sem nikdy neviděl.

Do Thajska se jezdí i kvůli jídlu. To je tu skvělé. Vyzkoušeli jsme kde co. I já co nemám rád věci z moře jsem tu přežil vpohodě. Curry je to žluté, červené, zelené, rýže smažená vařená, lepkavá, sladká, polívky, nudle na tisíc způsobů. Obecně je to všechno dost spicy. Ovoce a jejich shake drinky jsou boží. Vymačkané pomeranče, čerstvé ananasy, kokosové mlíko a skvělá zmrzlina z něj. Nic evropského si tu nedávejte. Thajci to znají jen z obrázků a vše chutná strašně. Na druhou stranu dnes jsme se přistihli jak s Nitkou pojídáme na večeři v hotelové restauraci hrancle s kečupem :) Už sme fakt nevěděli co si dát a na nic z toho co tu vaří už prostě nebyla chuť.

Thajsko už dávno není levná destinace. Peníze tu mizí rychle a já často nestíhal vybírat z bankomatu. Ty tu jsou na každém rohu a výběr vás stojí 200 báthů. Fungují tu i směnárny takže jestli máte dost eur, vemte si je. Kartou se tu moc platiti nedá. Je to tu dost šedá ekonomika. Na nic nedostanete lísteček (Babiše na něj). Kartou sme šéfli jen letenky a některé ubytko. Vše ostatní cash. Smlouvat s Thajci se dá, ale jsou celkem neúprosní. Záleží o čem se dohadujete, ale obecně už jsou dost rozežraní a často ví, že to prodají někomu jinému, když né vám. Turisti jim tu cpou peníze vrchem spodem jak jsme viděli. Já si cvičně spočítal výběry a platby kartou, připočetl cenu letenek a zjistil že 3 týdny pro 3 lidi je nějakých 90 klacků a to jsme bydleli za levno a nějak extra se nerozšoupávali. Takže levná dovolená dávno ne :)
Co závěrem? Určitě nelitujem. Cestování je boží a člověka to posunuje dál. Doufáme že i tomu prckovi z toho všeho něco v hlavě zůstane. Dá se to zvládnout i s takovým špuntem. Někdy je to o nervy, ale je i spousta krásných momentů. Spousta zážitků, zkušeností a ty vám nikdo nevezme. Zase si člověk uvědomí jak se u nás máme dobře a nic nám nechybí. Tak já to vypínám a jdu spát. Cesta zpět bude náročná…


Opice, sloni, skútry a poslední den u moře

24. 02. 2017 / 10.10 / Filip Urban / cestujeme
Opice, sloni, skútry a poslední den u moře

Dnes máme poslední den u moře. Zítra nás čeká celodenní přesun zpět do Bangkoku. Přesuny turistů tu mají celkem zmáklé. Ve svém hotelu si koupíte lístek. Ráno pro vás přijede kára, doveze trajektem na pevninu a rovnou na letiště. Cesta sem byla strastiplná, zpět to bude brnkačka v klimatizované káře :) Aspoň doufám.

V Bangkoku budeme ještě 3 dny a pak letíme zpět přes Dubai do Vídně. Jaksi to uteklo sakra. To sem si myslel, jak tu nebudu pracovat, když děcko bude lítat v moři, ale nevyřešil jsem tady skoro nic. No nedá se.

Včera jsme si na celý den půjčili skútry. Zatím nejsnažší půjčování dopravního prostředku ever :) Stačí jim pas a 200 - 300 báthů na den. Motorky nemají pojištěné, takže drobné oděrky neřeší, pokud to někde rozjebem, máme borcovi sehnat skůtr podobný :) V nádrži tak dvě deci. Benál si pořešte. Ten tu prodávají u cesty stáčený do PETek. Takže jak dochází, zastavíte u cesty, nalijete do nádrže PETku za 40 báthů a hrnete dál. Trošku jsem se děsil provozu ve třech s prckem, ale nakonec to byla pohoda a Ferdovi se to moc líbilo. Jsme uplně na jihu, kde už takový provoz není. Zcela jasně rozeznáte řidiče turistu od lokála. Jezdit tu na skútru je nejlepší způsob přepravy. Levný, rychlý, na nic a nikoho nečekáte. Zastavíte si kde chcete, na jak dlouho chcete. Pohoda. Jen si člověk musí zvyknout na jízdu v levém pruhu.

Zajeli jsme si do Národního parku mrknout na maják. Vstup do parku 400 za osobu tuším. V ceně není nic :) Ani na ten debilní maják (kterej je uplně zdevastovanej a nefunguje) nevede normální cesta. Oni jsou prostě neskuteční. Krom majáku je tam úžasná pláž a hromady opic. Po téhle dovolené musím říct, že opice jsou debilní drzá agresivní zvířata, která vlastně nemám rád :) Dali jsme děckám do ruk sušenku. Během minuty je u vás drzé stádo opic, které se domáhá sušenky. Odehnat se nedají a naopak pěkně po vás startují. Nic příjemného. Po parku chodí týpek s tyčkou a vysílačkou a řeší konflikty opic s turisty :) Takže bacha na opice!

Vyrazili jsme si taky na slony. Taková atrakce pro turisty, ale děckám se to líbilo. Mě už tak ne. Jedete na takové šílené sedačce na zádech slona. Všechno se brutálně kolíbá. Máte co dělat, abyste se tam ve třech udrželi. Každý slon má svého průvodce, kterej po něm řve a říká mu, kam jít. Asi po 10 minutách chtěl Ferda slést, protože neviděl slona :) Neřešitelná situace. Tak jsme to otočili a šli zpátky. Jako zkušenost stačí :) Aspoň jsme tomu chudákovi koupili ananas a nakrmili ho. Teď už vidím jak startují všichni ochránci zviřat. Ale vklidu. O slony se tu starají hezky a jak my máme koně, oni mají slony no.

Jo a ještě jsem si dal dnes Thajskou masáž. Na každé pláži jsou stánky s masérkama, co vás pošlapou, dolámou, prokřupou. Musím říct, že to mají holky v ruce a hodinová masáž stojí od 300 báthů. Doporučuju!

Tož tak :) Čekám, až se vzbudí Ferda a půjdem se ještě pořádně čváchnout, protože pak už nás čeká jen horko a vlhko v Bankáči. Stay tuned!


Thajsko? Miluju Thajsko!

22. 02. 2017 / 14.44 / Filip Urban / cestujeme
Thajsko? Miluju Thajsko!

Poďme se naladit na pozitivní vlnu :) Všichni členové výpravy už jsou vpořádku. Ferda už tu zase lítá jak turbomyš. Aktuálně jsme na samém jihu Koh Lanty. Sem už moc turistů nedojede, spíš dobrodruzi. Podle toho tu to taky vypadá :) Ubytování jsme poladili tak, že se v tom dá bydlet. Člověk fakt někdy žasne, jak to tu funguje nebo spíš nefunguje. Nepotřebujeme žádný luxus v podobě hotelových all inclusive, páskou na ruce a podobnými nesmysly, ale tady je to fakt čistý punk :) Už víme, že zaplatit předem za ubytko, aniž by sme se šli podívat, do čeho jdem, je blbost. Nakonec nám ale vyšli vstříct, vypucovali bungalov, vyhodili formaldehydové koule, které mají odpuzovat všechna zvířata ale spát se v tom smradu nedá :) Lokálové jsou zvyklý, ale nám bylo na zvracení a já radši spal venku v síti. Ale jak říkám, už je to cajk. Fascinuje mě třeba totální absence košů, kdekoliv. Pak jdete z pláže a vidíte divoké skládky za každým barákem. Ovocný shake vám jsou schopni zabalit do deseti igelitek. Člověku je z toho trošku smutno, ale tak musí si na to přijít sami borci.

Máme poslední dva dny na nějaké povalování po pláži. Dnes to bylo skvělé. Zašli jsme si kilometr pěšky na krásnou pláž, prakticky bez lidí. zakotvili v jednom baru u vody. Šnorchling, pojídání melounů a různých lokálních dobrot. Děcka se čabrali ve vodě, spali přes oběd ve stínu. Vychillování místňáci, kteři nic neřeší. Idylka.

Zítra půjčujeme skůtry a vyrazíme někam na výlet. Národní park projedem a na maják se podívat. Ve třech na motorce to bude challenge, ale co by to bylo za Thajsko bez motorky. Navíc když tady vidím jak na tom jezdí celé familie s kojencema v náručí, lidi bez přileb a bez papírů hlavně…

To je další věc o které tu přemýšlím. Nevím, jaká je tu nehodovost na silnicích, ale asi to nějak funguje. Policajty taky člověk nepotká, každý si jezdí jak umí a jak chce, žádné restrikce, omezení. Však oni se lidi nějak domluví. A to nejen v dopravě. Včera jsme třeba byli na super muslimském trhu. Nikdo tu neřeší jestli je Budhista, Křesťan, Muslim. Všichni se nějak tolerují, fungují pospolu, kšeftují mezi sebou. Jestli je to tím klimatem, povahou - nevím, ale je to pohled jednoho nadšeného turisty. Možná je to tu všechno jinak. Třeba tu někdo ví víc, tak napište.

V každém případě Evropa jde směrem omezování všeho a všech. Z lidí se dělají blbci, kteří nemůžou mít vlastní názor a vše musí být nalinkované, vydefinované, a hlavně se to musí striktně dodržovat. Děláme si často zbytečně ze života peklo.

No toliko filozofické okénko. Zítra se zase ozvu, jak dopadl trip.


Thajské ubytování a průjmy

20. 02. 2017 / 16.43 / Filip Urban / cestujeme
Thajské ubytování a průjmy

Jak už jsem psal, najít si ubytko na místě bez bookingu nebyla uplně šťastná volba (já to říkal) Někdy v 6 hodin odpoledne jsme byli vděční za 3denní azyl v bungalovu o velikosti 3x3 metry. Něco jako skautská chatička s moskitiérou, houpací sítí před chatou a sprchou s hajzlem v suterénu. Stěží jsme tam rozbalili kufry, ale aspoň bylo kde složit hlavu. Mezitím jsme pátrali po něčem normálním. Dostal jsem tip na Leaf House bungalovy na Long beach. Takové komunitní hippie centrum s patrovými bungalovi a skvělou paní Lexi, která to tam měla na povel. Cena asi 700 Kč na noc. Bydleli sme v přízemí. nad námi bydlely dvě babičky z Česka. Jedna z těch paní už tam byla ubytovaná pátou sezónu. Vždycky ráno, když jsem dával Ferdu vyčůrat na stromeček, cvičila Tai-či na balkóně :) Obě byly skvělé a patří jim respekt (a dík za japonské pilulky pro Ferdu).

Obecně standart ubytování je tu tak o 10 tříd níž než u nás. Vpodstatě je to hrůza a nic pro slabší povahy. Pravidelné večerní návštěvy švábů, každonoční kousání ve stropě od nějakého hlodavce, kterého jsem radši ani nechtěl vidět. Žáby, gekoni, stonožky a všudypřítomní komáři, kteří vás žerou každý večer, blechy v písku, které kousaly děcka. Varani kousek za chatou a somrující opice přes cestu. Prostě je tu člověk tak nějak blíž přírodě :)

Pláž byla kousek od baráku, ale že by byla nějak panenská, to v žádném případě. Už dost poničená každovečerními mejdany u plážových barů. Moře teplé jako kafe, někdy kalné, jindy čisté ale co byla pruda, vždy odpoledne se přihnala hejna malinkých medůz, které uměly znepříjemnit koupání. Tohle jsou přesně věci, které zjistíte až na místě.

A další velké téma. Jak se říká, v Asii není otázkou jestli se poserete, ale kdy se tak stane. A na mě to padlo desátý den (ikdyž jsem zodpovědně jedl probiotika a zapíjel je slivovicí). Celý den sem proležel o čaji. Při pomyšlení na Pad Thai se mi nadavovalo. Dospělý člověk se s tím nějak popere a je to veselá historka k dobru, ale když jsem viděl zvracejícího Ferdu s průjmem a horečkou, to už mi na pohodě moc nepřidalo. Naštěstí to vypadá, že je z toho venku a dnes už zase řádil. Dovča v exotice nemusí být prostě jen pohoda a je potřeba si to uvědomit.

Po týdnu u Lexi jsme se dnes přesunuli na úplný jih ostrova. Děcka našly nějaký jiný Bungalov resort. Sympatický chlapík nás vyzvedl a dovezl na místo. Dokonce umí dobře anglicky, takže se s ním dá domluvit a zeptat se na detaily. Co je průser je zase ubytko. V nabídce byl Superior deluxe bungalov. To v čem v reálu bydlíme je hnus. Adélka s Jiříkem vyfasovali bungalov, který má koupelku jako z věznice z Bangkoku. Dnes to musí vydržet a zítra prej dostanou jinej. Ten náš není o nic lepší. Plíseň v koupelce je standart, umaštěnej větrák, nasládlý smrad dezinfekce s kdoví čím. Za mě bych sbalil kufry a šel jinam, ale děcka to chtějí mít exotické (a levné), tak zůstáváme. Snad to Ferdík ustojí bez nějakých trablů. U mě už je to přes čáru, ale asi jsem slečínka výpravy. Kompenzuje to tu hezká pláž, skoro bez lidí. Tak já se zase brzo ozvu. Dobrou.


Aktuální stránka: 12 3 ... 582 583 584
přihlásit

© Copyright 2012 YOUNGPRIMITIVE.
All Rights Reserved.