Cestujeme

Tak ještě než Efa prohrabe všechny fotky a na YP se znova začnou hromadit gramatické chyby, lehce shrnu ten osmidenní blázinec za velkou louží. Hotové, dobojované. Nevypadalo to, ale po hrůzostrašné cestě Airbusem z devatenáctého století jsme s lehkým křupnutím dneska po šesté ranní přistáli na Ruzyni. Za trest, že jsem na JFK čuměl slečně při odbavení do kompjůtru, mě posadila mimo naši skupinku, vedle asi padesátiletého ještěra, co byl v Kanadě lovit a jíst losy. Podle toho medového dechu ty losy žral tři týdny za syrova. Fakt jsem nevěděl, jestli mi bylo víc blbě z turbulencí nebo z pana Jiřího. Asi spíš ta druhá možnost.

Do New Yorku nás vyrazila naprosto nesourodá parta divných lidí. Tričkobaron se svoji princeznou, freelancer, grafik z Ostravy, bankovní úředník, ajťák z Teska. A přesto to tak nějak fungovalo. Samože se dalo čekat, že spolu osm dní šest lidí nevydrží chodit po New Yorku, hlavně proto, že na prioritách se prostě nedá shodnout. Ale i tak jsme to přežili, když bylo potřeba, dal jsem si s Martym NHL, Jitka Momu, Efa objektivy. A večer jsme se sešli, probrali to a byla prdel.

Bavil jsem se těch osm dní moc, bankovní účet je kdesi v červených číslech a výpis vypadá hrůzostrašně, ale kvůli tomu všemu jsem tam jel. Borci a Jíťo - respekt a díky!