Super

23. 10. 2012 / 14.09 / ? / fejeton

Naprosté většiny lidských povolání si vážím. U zubaře se mi podařilo dvakrát omdlít a skoro umřít strachy, takže obdivuju, že i přesto to tam se mnou vydrželi (chodila se pak na mě dívat půlka kliniky pod výmluvou, že jsou na praxi a chtějí se PODÍVAT) a v autě si umím tak maximálně zkontrolovat olej a dolít vodu do ostřikovačů. Taky moc nerozumím jaderným reaktorům a nevím, jak se dělají skleničky. Netuším ale, na co potřebuju hejhuláka ze Citibank, co mi včera přes telefon nutil kreditku.

Flashback. A taky tzv. ÚVOD DO PROBLEMATIKY.

Před pár měsíci měla Citibank docela agresivní kampaň na kreditky. Byli všude, hlavně v obchoďácích, taky na nádraží. Většinou ve dvojicích, kdy holka vypadala docela slušně a klučinovi na sobě vlál o dvě čísla větší oblek s krátkou kravatou. Já jsem se někdy nechal cíleně odchytnout, docela mě bavilo to poslouchat (nikdy jsem žádost o kreditku nepodepsal), ale hlavně jsem získával nějaký ty skills, abych příště líp reagoval (to je něco jako když nějaká Filipova postavička v těch jeho internetech sbírá pomeranče, za deset jich dostane meč a nějaký kouzlo a pak v dalším levelu je silnější - to se pak pozná takovým modrým pláštěm). Časem jsem uměl odpovědět na ty hlavní chytáky, nakonec jsem to teda po pár minutách ukončil nějakým obecným "dobrý dobrý, ale stejně nemám zájem, a já vlastně spíš stejně pracuju v jiné bance a ono to pro mě nemá smysl", což většinou vyvolalo údiv a v jednom případě lehkou agresi (verbální).

No a pak přišlo úterý a Martin na drátě. Lezl jsem ze sprchy, do toho teda telefon, zvedám ho, dlouho žádná reakce a pak nějakej hlomoz a přidušenej pozdrav ve stylu "býden pade, máde na mě chvilku, já bych měl pro vás takovou nabídku…". Původně sem myslel, že volá někdo z hospody a že je to jako nějaká sranda. Podobnej hlas jsem slyšel před lety v sokolovně v Litenčicích, ale ten člověk měl v sobě osm piv a šel si pro třetího ruma. Každopádně tohle byla Citibank a jala se mi prodávat kreditku.

Martin hned do mě ze začátku nasypal tři hlavní dotazy, páč jinak by se se mnou nemohl dál bavit - víc než osmnáct let, víc než tři měsíce v zaměstnaneckém poměru a hrubý příjem nad dvanáct tisíc. A pak začal monolog, v jehož každé páté sekundě padlo slovo SUPER. Jestli měl ten člověk za každý vyslovení super tři koruny, tak dneska jezdí v Aston Martinu. Dvě procenta dolů z nákupu, pětadvacetiprocentní slevy u partnerů, všechno zadarmo a super. Po osmi minutách jsem se mu vecpal do věty, protože se potřeboval nadechnout, a to s dotazem, na čem teda jsou schopní vydělat, když je všechno zadarmo (za prvé teda kecal, protože vedení kreditky je zadarmo jen první rok, další rok už je to za pade měsíčně a vydělávají na inkasovaných poplatcích od obchodníků za platbu kartou). Načež teda spustil, že je teda dneska první den v práci a že teda dostal hodně dotazů, ale takovej dotaz ještě ne a že tomu mechanismu nerozumí, ale že to je vedlejší, protože slevy jsou přece super. Do toho (asi jako následek školení) přepnul do režimu "kámoš", začal mi tykat a že teda jako svýmu kámošovi by přece neporadil něco špatnýho a slevy jsou super hlavně v La Casa Argentina a Lacoste. Nějak mě ta tykací hra nebavila, přišlo mi to hloupý, tak jsem mu to odkýval, řekl na to všechno "super" a zavěsil.

A šel jsem si usušit vlasy.

Respektive hlavu.

Modří vědí.

Do půl minuty drnčel telefon znovu, zase Martin a že to nějak vypadlo. Což jsem teda nerozporoval, a že bychom se teda mohli domluvit na předání mých osobních údajů nadřízenému a že je to super, takhle ušetřit. No zkrátím to, konec rozhovoru vypadal asi takto:

- můžu teda vaše údaje předat nadřízenému, který se Vám ozve?
- ne.
- (ticho)…….. takže ano?
- ne.
- Tak nackledanou.

Takhle - nemám potřebu si chladit ego a vysmívat se někomu, kdo si přišel brigádně vydělat nějaký peníze formou telemarketingu, je to standardní způsob oslovování klientů a asi funguje. Navíc Citibank kreditka není úplně špatnej produkt, protože z každé platby dostáváte peníze zpátky na kreditní účet a pak z něj hradíte poplatky za vedení karty (což se vám pokryje tuším od obratu tři tisíce měsíčně, což já na své kreditce bezproblémů měsíčně otočím). Akorát ta prezentace produktu je taková podivná, připomíná mi ty chlapíky na Palmovce, co oslovujou sedící na lavičkách s informací, že T-mobile končí a že je potřeba změnit tarify, nebo že se bude prodávat ČEZ a že teda tu elektriku přepíšeme. Jakože teda zkusíme nějakou intergalaktickou blbost a on se někdo chytí. Mno, tolik pro dnešek morálce dnešní společnosti, příště si spolu uděláme klasické francouzské jídlo, kohoutka na víně. Tož tak.



Kontrolní kód: 424
26. 10. 2012 / 11.37 / matous

Dobre ze Martin takle pracuje. Jinak bychom ho mohli casem potkat na ucli s tyci a transparenty brojic proti nerovnostem a  preplacenym bankerum!!:)

25. 10. 2012 / 17.53 / chechet

suhlas, Citibank kreditka neni uplne spatny produkt. zvlast ked za jej porizeni davali 50 tisic mil u CSA... ;)

25. 10. 2012 / 04.57 / flako

Prihoda ze zivota.Od 85 do 95 , tedy 10let jsem pouzival Citibank kreditku.Pak jsem to rozstrihal,..zkratka zrusil a kdyz jsem si na letisti potreboval pujcit auto, pouzil jsem kamaradovu kartu s tim, ze nakonec zaplatim hotove. Pri vraceni auta v LA mi ale rekli, ze nejsou na prijem hotovosti pripraveni, ze mi to strhnout radej z karty,.....a malem mi kvuli te prihode uletelo letadlo.

23. 10. 2012 / 14.25 / KRSone

Petře nezklamals :) dávám si tu břišní lázeň, málem mi praskl kvádr..bo buchty na břichu už dávno nemám :-))


přihlásit

© Copyright 2012 YOUNGPRIMITIVE.
All Rights Reserved.