Aktuálně

Půl jedenácté večer. Sedím na Boženě - nekalím. Vzácná chvilka, po které začínám toužit čímdál častějc. Pomalu si uvědomuju, že nemusím být vždycky u všeho, kde se něco děje nebo kde se co slaví.

Včera při kolaudačce Emova kvartýru sem zaznamenal další posun v druhu zábavy. Většina známých už má vlastní bydlení. Takže víkendy se začínají pozvolna měnit v bytové návštěvy s vínkem, chipsama a asi i nadále špeqem. V každém případě je to už trochu jiný styl než do těhle dnů. Dřív, když měl někdo volný kér, děly se tam brutální akce až se barák otřásal. Dnes nikoliv. Vklidu posedět, poslechnout muziku, pokecat co se stalo nového za ten týden, měsíc, rok co sme se neviděli a vklidu se rozejít k domovu.

Zjišťuju že člověka neformují jeho rozhodnutí, ale přirozené události kolem a takovej nějakej nalinkovanej průběh života (pokud to teda opravdu není dobrodruh nebo extrabohém). Prostě skotačíte na sebelepší akci a pak si řeknete: "Sakra vždyť je to pořád dokola! Kolik večerů sem už strávil na parketu, kolikrát se těšil až někdo donese nějakou trávu a kolikrát sem s maximálním sebezapřením do sebe kopal baňku, která mě po chvíli srazila k zemi.

Zkrátka všeho se jednou nabažíte a řeknete si dost! teď jinak. Zrovna si takovým obdobím procházím. Poslouchám vyklidněnej solidsteel, ťukám do klávesnice, sem v celém baráku sám a vím že všichni známí se někde baví A MĚ TO VŮBEC NEVADÍ!

No nevím do jaké míry je tenhle update zajímavej, jen sem měl nějakou potřebu to sem napsat. Tahle fotka vystihuje mé aktuální rozpoložení.



DREAM MACHINE - dobrou noc...