Fejeton

Nevysaje dětský vysavač dětskou duši?

Naše dcera dostala od tety dětský vysavač. Hned jsem zavětřil - ajajajaj, holka a vysavač? Nezničí to její genderový pohled na svět? Nebude pak v dospělosti lítat s prachovkou po bytě, místo aby lítala letadlem po světových metropolích? Otázky se neodbytně draly na povrch. Dneska podceníme genderovou otázku a zítra budeme mít doma obtloustlou buchtu, co bude vyšívat prostírání a kterou bude týrat její dementní macho manžel. Není lehké být otcem dcery…

Naštěstí vysavač dlouho v centru pozornosti dítěte nebyl. Oddechl jsem si, když dcera začala raději rabovat můj noční stolek. Jenže odtam vyndala pornočasopis. Najednou jsem ty vzrušující scenérie uviděl gender-očima a znovu jsem prozřel - ženy úpějící v submisivních pozicích, kropeny spermatem, poctivou jízdu na koni tam nenajdete. Genderově prozíravý otec aby opět zaplakal.

Svěřil jsem se se svým trápením ženě. Ta mě na oplátku obvinila, že jsem sám výrazný představitel mužského šovinismu, tzv. šovík. Nádobí neumyju, neperu, dětem se věnuji zřídka. Namítl jsem, že u plotny mám ovšem prim. Navíc, pravil jsem vítězoslavně, o tom to není. Jsem třeba velký nepřítel aut kvůli znečištění a přitom celkem nadšený motorista. Jde o to sjednotit v sobě dualitu věcí a tím se stát pravým mistrem života.
"Hlavně, že si to umíš obhájit," ušklíbla se žena, věšíc prádlo a já jsem se ponořil do meditativní deprese. Konec zimy je prostě utrpení.