Cestujeme

25. 07. 2010 / 12.37 / ? / cestujeme
Cestujeme

Izrael, část první. Letiště.

V batohu mám sedmery trenýrky, stejný počet ponožek (krát dvě), tři trička, troje kalhoty (abych až na místě zjistil, že si nevezmu ani jedny, protože horko), zubní pastu, kartáček, pas, dvěstěpadesát dolarů a kreditku, protože na všechno ostatní je tu Mastercard. Ještě rychle sjíždím blog izraelo-nadšence, který svůj příspěvek začíná slovy absolutně nejhorším nápadem je přiletět do Izraele v den šabatu. Je pátek večer a přistaneme o sobotním ránu. Polknu.

Na terminál 1 mě kolem půl deváté večerní odváží z vinohradské garsoniéry P. karlovarskou felicií. Možná neodletím, pokud bude v letadle plno (riziko zaměstnaneckých letenek), ale K. slibuje, že podle nějakých interních systémů bude aspoň třicet volných sedaček, takže zamykám a zase mám v břiše ty motýlky, když vidím první letadla blížící se Ruzyně. Lítám rád, jakkoli s přesvědčením, že tentokrát to letadlo nevydrží a rozpadne se.

Tři hodiny před odletem už je u check-inu slušná fronta stejně postižených spolucestujících, v nejhorších představách se vidím v sobotním rozpáleném Tel Avivu bez vody a možnosti ji kdekoli o šabatu koupit. Dostávám se na řadu a slečně z ČSA u stolečku ještě před check-inem lžu pohádku o přítelkyni, od které jsem letenku dostal jako dárek a že jako teda na zaměstnaneckou. Slečna zamumlá něco jako mň, mň, mň, aha.... tak to stejně všechno víte... nebudu zdržovat a pojďte přímo tady k business za kolegou, on vám to vystaví, načež kytaristovi za mnou sebere z ruksaku náhradní struny, protože to byste taky mohl na palubě někoho uškrtit, víte.

Sebevědomě přebírám boarding ticket a se stejným sebevědomím odcházím do kavárny, kde dávají Ghanu proti Uruguyai, objednávám kolu a presso, volá A., co dělám, pak prodloužení, čtvrt na dvanáct, pětačtyřicet minut do odletu, platím neskutečných dvěstě korun, fronta, pas, boarding, sedadlo před exit row, takže nesklopitelná stolice, nový album Cypress Hill. Do vzduchu jdem hrozně rychle, zase mám to šimrání v žaludku a přemýšlím o tom, co asi dělají všichni nejbližší. Usínám.



Kontrolní kód: 759
přihlásit

© Copyright 2012 YOUNGPRIMITIVE.
All Rights Reserved.