K poskytování svých služeb používáme soubory cookies. Kliknutím na „Přijmout“ souhlasíte s použitím cookies za účelem analytiky a marketingu.

Více informací
Nastavení cookies Přijmout vše

Nastavení cookies

V tomto okně si můžete upravit používání cookies podle vlastních preferencí. Pokud ponecháte výchozí nastavení, budou povoleny pouze cookies nezbytné pro fungování webu.

Technické cookies – nezbytné pro fungování webu

vždy povoleno

Technické cookies jsou nezbytné pro fungování webových stránek, není tedy možné je zakázat. Obvykle se nastavují v reakci na akce, které na webu sami provedete, jako je nastavení zabezpečení, přihlášení a vyplňování formulářů. Tyto cookies můžeme nastavit my nebo poskytovatelé třetích stran, jejichž služby na webu využíváme, a neukládají žádné informace, které lze přiřadit konkrétní osobě. Můžete si nastavit svůj prohlížeč tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich zasílal upozornění. Mějte ale na paměti, že některé stránky bez těchto souborů nemusí fungovat správně.

Cookie Popis
cookies_level Vaše nastavení cookies z tohoto dialogu
PHPSESSID Relační cookie udržující ID aktuální session

Analytické a výkonnostní cookies

povolit

Analytické a výkonnostní cookies se používají k analýze návštěvnosti webových stránek a k dalšímu zlepšení jejich fungování. Pomáhají nám porozumět zájmům návštěvníků a způsobu, jakým naše webové stránky používají. Tyto cookies neshromažďují informace, které by vás mohly identifikovat.

Cookie Popis
_ga_Q5WWRN5W1M Cookie analytického systému Google Analytics
_ga Cookie analytického systému Google Analytics

Marketingové cookies

povolit

Jsou používány pro sledování návštěvníků na webových stránkách. Záměrem je zobrazit reklamu, která je relevantní a zajímavá pro jednotlivého uživatele a tímto hodnotnější pro vydavatele a inzerenty třetích stran.

Cookie Popis
_gcl_au Marketingová cookie Google Adwords
_fbp Marketingová cookie Meta
Povolit vše Povolit vybrané

Cestujeme

26. 07. 2010 / ? / cestujeme
Cestujeme

Izrael, část druhá. Vítejte.

Probouzí mě rána do kolene, když sličná (no dobře, jenom literární obrat) letuška rozváží pití tím ocelovým vozíkem, co váží tunu, zatímco mně střídavě zalíhá v pravým a levým uchu, podle toho, jak si hlavu na nesklopitelné sedačce našteluju. V letadle většinou spávám vytočeně do uličky, tak proto to koleno. Jídlo ujde, akorát se cítím jak tenkrát před deseti lety na brigádě v Oveximu, kdy v deset večer přišel pan Kupec a oznámil, že ve tři ráno přijede kamión a melouny a že teda chlapi nechoďte dom a je potřeba to vyházet, ať može jet hned zpátky. Tenkrát jsem jel rozlámanej domů za úsvitu, na Slovanu potkal L.O., která mě kdovíproč začala líbat a ptala se, co tam dělám v půl sedmé ráno. Každej nějak začínal. V letadle ani v Tel Avivu nic podobnýho nehrozí a když začíná svítat, oznamuje (česky) pilot, že čtyřicet minut před přistáním zavře záchody, protože se to tak v Izraeli musí. Jdem čtyři, po anglickém repete do mikrofonu se počet wcčekajících zdesetinásobí, ale to už je míjím v protisměru. Výhody minority, aspoň pro tuto chvíli.

Dva metry po výstupu z letadla mně zahrazuje cestu o tři hlavy menší černovláska, security control část první, poprvé se setkávám s oblíbenou izraelskou hrou "doplň příjmení". Něco jako, že tazatel řekne Jan a soutěžící vyhrkne Rosák, nebo tak podobně vtipně, nicméně protože tu hru hraju poprvé, nepochopím pravidla. Bere si můj pas a náš rozhovor probíhá asi takhle:

- Your name is…. Petr…..? (ano, mám doplnit příjmení, já to ovšem v tuhle chvíli nechápu)
- Yes. Petr.
- ??? No. Your name is…. Petr…. (začíná neverbálně povzbuzovat)
- Yes, my name is Petr.
- fffff. Your name is…. Petr…. Vaj… ?
- Jo. Vybíral?
- Go.

Pak se třista metrů nestane nic zajímavého, pak můj první ozbrojenec, já ač hetero, tak kombinace Matta Damona a Vina Diesela mě dělá trošku víc gay-friendly (a to jich budou v Izraeli desítky, hezounů), když na mě něžně, ale bez okolků namíří svou krátkou palnou, a ukáže mi, kam se mám postavit do fronty. Je k páté ranní místního času, k okýnku, purpose of the trip, znáte v Izraeli někoho, co máte v plánu, kde budete bydlet, buch, razítko, díkynashlečau. Trošku mnou projede vlna zklamání, že to šlo tak hladce, přece jenom jsem si připadal podezřelejší, než jsem byl. Jdu si pro batoh a ve směnárně na letišti Ben Gurion měním prvních sto dolarů za šekely, který jsou tak srandovně barevný, že vypadají jako z nějaké dětské hry. Platit se tím ale dá. Je šabat, venku je světlo, autobusy ani vlak z letiště nejede, z dálky vidím štrůdl taxikářů, stotřicet šekelů centrum (krát pět na koruny), a tak teda jo, jedu (stejně je to fix price, tak nemá smysl smlouvat, navíc ne na šabat, kdy bych těch dvacet kilomentrů mohl jít akorát tak pěšky).

U hostelu mě řidič vyhazuje kolem půl šesté, otevřeno, Vybíral, I have booked a room, máme vás tady, ale ubytujeme až v poledne. Batoh si tu nechte. Beru pití, pas, mobil a šekely a jdu na pobřeží, kde nořím vody do vody, ohlašuju se skrz sms všem, kdo si to zaslouží a poprvé mě napadne, že tam v té středozemní vodě stojím tak nějak o samotě a že Izrael & já bude trošku jakoby výzva. Na obzoru stará část Tel Avivu, Jaffa. Vyrážím.



Komentáře

Kontrolní kód: kontrolní kód
02. 08. 2010 / 12.04 / Juwelius

130 Shekelu? ... no jo, mimo sabes se da busem aj za 18 shekelu do Jeruzalema ci za 13 do TA ...

27. 07. 2010 / 12.44 / efa

No moc ho tady nechvalte, ať mu to nevleze do hlavy :) a nebude chtít své příspěvky zpoplatnit

27. 07. 2010 / 12.27 / Vašucek

Líbí se mi ten rukopis :) hned vím, kdo píše! Už bude pokračování?

27. 07. 2010 / 12.25 / bert

Hehe, dobře Peco. Jsem rád, že jsi bezpečně vyčůraný přistál a taky se těším na další díl.))
Ostatně do Izraele bych sám moc rád..

27. 07. 2010 / 10.43 / Dr.Mudr

Chytlavy pribeh potulneho cecha... At zije mensina (ale ne vsechny =)

26. 07. 2010 / 23.34 / bBr

kurňa já ani nedospím :)

26. 07. 2010 / 20.05 / Tommy H. Owinday

pekne se to rozjizdi :) jsem zvedavej na dalsi!


© Copyright 2012–2025 youngprimitive.
All Rights Reserved.
DámskéPánskéDětské