Kuba 02 - Havana

Něco po šesté odpoledne dosedá letadlo na runway letiště v Havaně. V tu chvíli už zapadá slunce a máme pár minut vidět Kubu, než slunce zapadne uplně. Letiště v Havaně působí ve srovnání s monstrem v Paříži jako zapadlé malé JZD někde v Horních Počenicách. Hned po opuštění letadla vás do nosu praští vlhko a typický kubánský odér. Směsice vlhka, splodin všech typů, tabáku a potu. V dlouhých kalhotech začínám trpět. Hned na letišti taky zjistíte, že máte co dočinění s kumunismem. Na záchodě paní přiděluje toaleťák. Otravná fronta na emigračním. Strohá, přísná uřednice za přepážkou si vás přeměří okem, vyfotí, nabouchá par razítek s obligátním vítejte na Kubě vás vpustí do místnosti, kde čekáte u pásu na zavazadla. Další zjištění - Kubánci maj na všechno dostatek času, takže se člověk musí obrnit tolerancí a trpělivostí, jinak byste je pozabíjeli :) Po nějaké době dostáváme i zavazadla a malým autobuskem čínské výroby odjíždíme spolu s českou skupinkou na hotel. Po bezmála 20ti hodinách cesty jsme rádi, že máme kde složit hlavu a nemusíme řešit taxíky a nějaké ubytování.

Ještě než uplně odpadnem, od delegáta dostáváme vouchery na hotely a na auto, pár praktických rad jak se nenchat ojebat policajty, půjčovnou a hotely. Člověk musí být hrozně obezřetný a všechno si pohlídat ať už jednáte s taxikářem v obchodě, restauraci, hotelu. Prostě kdekoliv. Samozřejmě jsme si spoustu věcí nepohlídali a tak nás to stálo nějaké peníze, ale podruhé už je člověk bohatší o zkušenost a chudší o pár cucků. A to už se dostáváme k systémovému a legálnímu okrádání turistů na Kubě. Borci z vedení strany prostě zavedli dvě oficiální měny. Pamatujete si na bony? Tak to je něco obdobného pro turisty. Běžný Kubánec žije ze svých pesos nacionale (CUP) turista jede v paralelním světě pesos convertible (CUC). Rozdíl? asi 1:20. Ve zkratce. Kdykoliv, kde platíte CUCky, platíte 20x víc než lokálové. První nápad? Vyměnit si CUCky za CUPky. Ano. To je možné a legální. Ne všude vám je vymění a handrkovat se s taxikářema o kurzu bez znalosti španělštiny se nám nechtělo. Nicméně se nám to povedlo a nějaké CUPky sme získali. To ale ještě taky nic neznamená. Kubánci vám automaticky vše účtují v CUC a pokud chcete platit v CUP, vše jen vynásobí 20ti a nebo se v nich hne svědomí a dají vám rozumnou cenu v CUP. No byl to často boj. Ale někdy se nám povedlo slušně ušetřit. CUPky byly taky ideální při odehnávání otrapů, kteří se na vás lepily jako smůla na paty na každém rohu.

A to se dostáváme k dalšímu pojmu Kuby - Jineteros. Vzhledem k tomu, že průměrný plat Kubánce je nějakých 20 CUC, musí se o živobytí postarat jinak a turista je ten nejideálnější objekt. Hlavně v Havaně, ale i jinde na ně narazíte prakticky kdekoliv. Kdybych měl spočítat, kolikrát sem řekl: "no, no, gracias!". Po chvíli už znáte jejich kontaktní hlášky typu: "Happy Holiday!" nebo oblíbená "Where are you from?", "Ola amígo!", "Whats your name my friend?" atp. Jakási vrozená slušnost vám velí odpovědět, jenže to znamená zaplést se do rozhovoru, který končí vždycky stejně. Nabídkou doutníků, odvozu, ubytování, osobním průvodcem po městě kolikrát až po nabídku levného a diskrétního sexu. Tohle bylo otravné, ale za ty 3 týdny si na to člověk zvykl a pak už to uplně ignoroval. Blbé to bylo v kombinaci s focením, protože když dotyčný zjistil, že ho fotím, často chtěl peníze a prudil. Ale s tím sem počítal a vždycky se z toho nějak vyzul. Několikrát sem taky použil Matušovu hlášku: "We are students, we are almost like you :)".

Člověk se na ně ale nemůže zlobit. Snaží se přežít jak se dá a jak hezky poznamenal jeden Kanadský fotograf se kterým jsme pokecali při snídani v hotelu - "You are a gold cow!" Na jejich obhajobu taky musím říct, že nikdy nebyli agresivní ani nějak výrazně nepříjemní. Ale věřím, že spoustě lidí to leze na nervy a tak často z letiště jen nasednou na autobus, který je doveze do Varadera a mají od Kubánců svatý klid. Ale o tom až později.

HAVANA - HABANA

Pokud byste plánovali pobyt na Kubě, Havanu si nesmíte nechat ujít. To je prostě neskutečné místo. A troufám si říct, že takovým míst na světě už moc nepotkáte. Honosné domy z koloniální doby. Většina domů stojí jen silou vůle. Kubánci domy totálně vybydleli a na opravu peníze nejsou. Proto se jakékoliv opravy řeší tak nějak provizorně a v tomhle jsou Kubánci mistry světa. Vlastně celé je to tam jedno velké provizorium, které nějak funguje a vy se dívíte jak je to možné. Ano. Je to možné. Havana, potažmo celá Kuba je plná antických sloupů, se kterýma se opravdu nešetří. Schátralé neoklasicistní stavby natřené klidně na modro, na zeleno. Čím křiklavější, tím lepší. Budovy ve stylu Art Deco za období amerického vlivu. Krásné zchátralé neonové nápisy, ruční kaligrafie jako forma reklamy. Neskutečně pestré kachličky všech vzorů a barev na zemi na budovách. Šílená kabeláž na dřevěných sloupech, veškerá okna zamřížovaná, nebo zamlácená deskama. Celé to tam má neskutečnou "patinu" plísně, omlácené omítky, zrezivělého železa, vypálených barev sluncem, zpustlosti. Prostě nádhera! Interiéry domů i bytů jsou dost minimalistické. Většinou větrák, lednička, houpací křeslo, stoleček a nějaká ta kýčařinka jako třeba porcelánový panter. Dost často taky klec s nějakým opeřencem. V těch mřížích sem viděl hroznou symboliku celého ostrova a všech těch nešťastníků, kteří se nikdy nikam nepodívají. Zestárnou na té své ulici s těma svýma kámošema, které za den stokrát políbí a potřepou si rukama. A zase sem si uvědomil, jaké máme štěstí, že můžeme cestovat, že na to máme a že to tady celé v tom osmdesátýmdevátým padlo. Ale to sem zase odbočil kua.

Na prochození hlavního města nám 3 dny bohatě stačily. Prakticky jde hlavně o historické centrum, kde je co k vidění. Jinak dál od centra už je jedna ulička jak druhá a nemá cenu tam moc bloudit. Po městě jezdí tourist bus. Patrový autobus, který jezdí každých 25 minut tuším. Zastavuje všude po centru a stačí naskočit a vyskočit kde se vám zlíbí. Na celý den je jízdenka za pět cucků. Suveréně nejlevnější způsob dopravy. Pak se můžete přepravovat COCO taxi. Takové žluté balekitové tříkolky. Cena fér a má to atmošku. Další kategorie jsou pak staré americké bouráky z 50, 60tých let. Některé nablískané jako psí kulky, jiné slušně pozáplatované a sotva jedoucí. Ty lepší jsou pro turisty, ty horší pro místňáky. Cena už je vyšší. Ná se podařilo usmlouvat cenu na 15CUC do hotelu a tak sme si mohli odškrtnout jedno must DO - jízda po Havanské pobřežní promenádě ve stylovém kabriu :)

S jídlem je to horší. Existuje řada podniků, kde se asi nějak najíte, ale bude vás to stát majlant a nebo zkusíte něco pro místňáky. Taky se dají pořešit různé hamburgery pochybné chuti se sředěným kečupem a nebo jejich Pizza. V nejhorším pomohl trs banánů, který koupíte za pár kaček kdekoliv. Jednou se nám podařilo koupit čerstvé pečivo v jedné uličce. V každém případě moc nepočítejte, že až dostanete hlad, půjdete jako kdekoliv v Evropě do potravin a něco si koupíte - nekoupíte :)

Barů je v Havaně hromada. Nevalné kvality a nesmyslně drahé. Kdyby vám někdo u nás namíchal takové mojito, jaké dělají na Kubě, poslali byste ho do řiti. Malá sklenička, do toho nějaká citronáda z podivné flašky, bilý cukr, kus máty, zalitý jedním ze 3 značek rumů, které tam prodávají. Je pravda, že rumem se tam nešetří, takže je to často 1:1 :) S ledem sme problém neměli. Někdo se z něj asi může posrat, ale nám se nepoštěstilo :) V každém případě ale nějaký z barů za návštěvu stojí, už pro ten pocit a další fajfku v seznamu MUST DO, HAVE, SEE :)

Ještě jedna poznámka. Veřejné záchodky jsou peklo na zemi. Záchodky v hospodách někdy jsou. Připravte se vždy na placení za použití. A někdy raději zavřete oči a modlete se, ať nemáte průjem. A ještě jeden postřeh. Noční Havana stojí za prd. Vzhledem k problémům s elektřinou svítí každá druhá lampa a osvětlené jsou jen některé ulice. Na brouzdání noční Havanou tak zapomeňte. Obzvlášť, jestli nosíte na krku foťák. To už sem se necítil moc dobře. Přes den problém nebyl. Je to i tím, že policajta potkáte skoro na každém rohu, ale večer už sem si tak jistý nebyl.

To by bylo asi k Havaně vše. Jak se tak dívám, update více než dlouhý. Přikládám tedy první fotoreport z vybranýma fotkama z Havany. Snad vhodně dokreslí to, o čem tu vyprávím.

FOTOGALERIE KUBA - HAVANA