Kua právě mi volala žena a popřála krásnýho valentýna. Eghr uplně sem to zasklil. Sakra! Nevím, jak se k tomu svátku mám postavit. Jeslti ho zavrhnout s takovou tou klasickou výmluvou že na svou drahou půlku přece myslím pořád a ne jenom na nějakej svátek notabene importovanej ze západu. A nebo se plně podřídit mánii se srdíčkama, růžičkama, plyšákama a co já vím čím ještě. No po obědě vyrazím do města a snad narazím na nějakou vychytávečku. Tenhle obrázek mě dneska hodně pobavil. Můj orientační smysl není nejlepší a cesta metrem v Praze mi kolikrát činí velké problémy, ale cestovat městskou dopravou v Tokyu, tak zemřu někde na dámských záchodkách...