Aktuálně

Nevím jestli se mi to zdálo anebo to "jelo" v nějakých ranních diskusích, které mi běží při probouzení z nočního kómatu, ale ty hlasy mi pořád hustily, že žijeme pro slast, žijeme pro požitky, žijeme pro slast ... pro slast. Je to tak ? Je to pravda ? Já teda zatím moc nevím, pro co žiju, ale z toho co vím, tak musím těm hlasům dát za pravdu. I ze sebevznešenějšího záměru, pohnutky se vyklube dobrý pocit z té skutečnosti, sebeukojení, onanie. Jsme vůbec schopni jako mentální druh posoudit jiné hodnoty ? ... ufff. čím jsem starší, tím více uvažuju o chujovinách, je fakt, že jsem zrovna po příjezdu z testování silvestrovského přeqapení (zatím nic moc, snad seženu lepší (c;)) ale těším se zase na dobu, kdy o věcech moc nepřemýšlím a jsem rád jen tak ... z toho že jsem !