Aktuálně

Vidím že ministr propagandy Gyd (čti Ži'd) už vás stihnul informovat. Vidím - to nemohu říct :) V sobotu sem byl na príma večírku na jedné soukromé klinice. Došel sem tam na smluvený čas. Hned v úvodu menší error s počítačem, bo sestřička (mimochodem tam mají opravdu navybírané kousky) mě nemohla najít v počítači s výmluvou že: "on nám nějak zkolaboval hardware". No co už. Poslední důkladné vyšetření je asi v tahu tak znovu na vyšetření, projít si všechny ty přístroje které dělají PING! Podepsal sem žlutý papír s tím že ať se stane cokoliv, veškerá rizika nesu pouze já. To mě trošku zarazilo ale dobrá. Uchlácholil sem se tím, že výpadek proudu při aplikaci laseru je přecijenom error kliniky a žádnej podpis na papíru to nemůže změnit.

Pak to šlo ráz na ráz. Kapky na roztažení zorniček (měl sem je přes celý oko!) umrtvit víčka. Pak už si mě převzal prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D. (zřejmě kapacita podle těch posbíraných titulů) a šlo se na věc. Ani sem se nevyzul, šupli mě pod laser a začaly se dít věci. Úkol jsem měl jedinný - upřeně se dívat na blikací zelený bod. Jenže kromě něj tam byla celá skupinka červených laserů, bílé halogeny, modré halucinační bodovky. No velká diskotéka! Bolest žádná. Jen to přitlačení kovového kroužku kolem oka nebylo uplně košér. Držel sem jak pes a fakt chvilku ani nedutal. Primař se semnou sice snažil komunikovat jako co dělám a kde a pro koho atd. ale na to sem vůbec neměl náladu. Jen sem se soustředil na zelené blikající světélko a najednou konec. Hotovo pane. Můžete jít. V totální mlze mi ještě sestřička s dlouhýma nohama dala sluneční brýle a kabelku s kapkama + jednu A4 vysázenou asi 16tkou písmem co a jak dělat po operaci. V tomhle stavu ještě chtěli řešit placení. Ani bych neviděl na peněženku. Naštěstí sem platil převodem, takže sme už nic neřešili, já se vypotácel před kliniku, kde už mě čekal otec a zavezl mě domů.

Do kabelky mi sestřička ještě hodila dvě pilulky. Když oči začaly řezat, hned sem si jednu lupnul a vytuhnuul do minuty. Spal a spal a spal, pak sem se probudil, lupnul druhou a spal. Prostě jeden den sem uplně prospal. Ono se ani nic jiného dělat nedalo. Moc toho totiž nevidíte. Na tv se nedá koukat, do počítače už vůbec, číst nemůžete a světlo vám dělá zle. Navíc vás slušně řežou oči takže jediná taktika je to zaspat.

Po 3 dnech už je to lepší. Vidím si na špičky prstů natáhlé ruky. Dál moc ne. Ale co je úžasné. Odemkla se mi funkce makro. Užívám si každého ostrého chloupku na mé ruce, vychytávám si detail ručiček na hodinkách a beďáry na mém obličeji jsou zase o něco odpornější :) Teď ještě aby se mi odemklo pozadí a mohl si trošku navýšit detaily do dálky a budu spokojený.

Jinak pokud vás zajímá, jak probíhá samotná operace, tady je celkem názorná animace.

A já jdu odpočívat. Čas určený k čučení do monitoru jsem vyčerpal. Nakapat do očí a zalehnout.