Už je to nějakých 14 dnů, co bydlíme na novém. Za těch pár dní sem si vlecčems posunul skill. Ať už to bylo malování, nebo vrtání, stěhování, jednání s řemeslníkama atd. Klíčovou věc, kterou sem si stihl uvědomit byl fakt, že děkuju pánubohu za to, že sem se nepustil do rekonstrukce půdy v Kroměříži. Vůbec sem netušil, do čeho se to pouštím. Vybavování zrekonstruovaného bytu je proti tomu procházka růžovou zahradou a stejně člověk celý den nic jiného neřeší než jaký stůl, jaké židle, jakou barvu na zeď, jaké lustry, cože? tady jsou vafky?, Převody elektřiny, plynu, centrálního úklidu, placení složenek internetu, fond oprav, kdesicosi, tam to, ono a já si připadám jak oslíčku otřes se. Když se podívám do výpisu kreditky za posledních 14 dnů, dominantní barva je červená.
Takže děkuju všem, kteří mě odrazovali od mého nápadu rekonstrukce 180m2. Kdybych na to kývnul, už teď si rvu vlasy z hlavy. Nicméně to je vyřešené, teď je hlavní cíl poladit si nové bydlení. A jestli je něco o kompromisech, tak pak je to vybavení bytu. Možností milióny, peněz málo. Na jednu stranu je to strašně frustrující, na druhé straně velká výzva. Pomaličku si to tu zútulňujem podle představ a už mě sem tam i přistihl pocit "doma". Co mě na bytu asi baví nejvíc je světlo. Když je slunný den, je tu radost pobývat. Paprsky sluníčka se opírají celý den jak zprava, tak odpoledne zleva a je to moc příjemné. Není to žádná tmavá kobka bez oken ale krásný prosluněný byt. A to je hlavní. To mě uklidňuje a naplňuje pozitivní energii.
Další postřehy ze stavební branže. Navštívili sme všemožné obchody s nábytkem. Vyhrává asi Ikea v závěsu za ní Kika. Velký palec dolů má Asko a Sconto nábytek sme jen míjeli autem, protože budova mě odpuzovala už zvenku. Uvnitř nemůžou být hezké věci.
Ono vůbec zařídit si byt je dneska celkem jednoduchá věc a je jen na vás, kolik tomu chcete dát času a jak moc hned to chcete mít vyřešené. Dá se vlítnout do Ikea a vybavit si byt od záchodu po ložnici a člověk za rozumný peníz pořídí spoustu hezkých věcí. Druhá věc je, že dneska každá druhá domácnost vypadá nachlup stejně a vy pomalu víte kam u kamaráda šáhnout pro talířek nebo v jakých dalších barevnostech existuje tenhle hrníček.
Věcí na trhu je strašná spousta a je lehké zklouznout k bastleřině. My sme postupovali následovně. Vycházíme z nějaké historie bytu, potažmo celého baráku, líbí se nám nějaké barvy, které sme si vysázeli vedle sebe a řekli si. Tady těch 5 barev máme rádi a chceme používat no pak už je to o googlování, několikanásobných návštěvách obchodů, spontánním rozhodování a tak dále. Ale je to zábava a další důležitá životní etapa asik. Až to budeme mít nějak po kupě, zkusím zaznamenat a podělit se s váma.
já si zrovna procházím rekonstrukcí 60m bytu a byť to není procházka růžovým sadem, docela mě to baví. Prostě si to tvořím celé k obrazu svému. Od podlahy do stropu. Bohužel i na ty kompromisy musí dojít, a pak se člověk dostane k tomu, že Ikea je cenově nejrozumnější poměr k výkonu. A to i přesto, že se tady řada věcí prodává dráž něž v cizině. Skoro bych ti Efo doporučil zajet do Vídně do Ikey, pokud toho budete kupovat víc, mám pocit, že vám to v klidu ten výlet zaplatí v cenovém rozdílu.
Češi obecně vnímaj ikeu jako nějaký lepší nábytek, přitom na západ od našich hranic je Ikea takový startovní nábytek pro mladé. Tady u nás to bohužel přetrvává až do stáří...
Jinak můžu doporučit konzultace s nějakým architektem/bytovým architektem. Občas třeba kousek vyrobený truhlářem na míru nemusí být od věci, obvzlášť pokud v bytě máte něco lehce nestandardních rozměrů. Třeba nějakou niku lepší zaplnit něčím na míru než tam vrazit skříň, vedle které bude 10 cm mezera...
Super „vlecčems“ :-D
fandor: tak určitě. ale bohužel ty následky pak můžou být fatální a klčový pro celý tvůj další život. jak se špatnou partnerkou, nebo dělníkama :)
Největší problém u rekonstrukcí vidím v sehnání rozumného teamu řemeslníků, kteří dělají kvalitně a nekradou, což může být někdy oříšek, ale dá se to. Je to podobné jako když sháníš partnerku nebo lidi do firmy, ne vždy to vyjde napoprvé :-)