Aktuálně

04. 09. 2002 / Filip Urban / aktuálně

Se začátkem školního roku jsme se já a hrstka mých spolupracovníků přesunuli na obědy z hotelu Moskva, nejrůznějších čínských, řeckých a českých restaurací zpět do školní jídelny. Má to několik negativ, ale i pozitiv. Tak mezi ty negativa patří samozřejmě jídlo. Jídla vypadají dobře pouze jako text v jídelním lístku. Další nevýhodou je, že ani kvantita nenahrazuje kvalitu, protože porce jsou to dětské. Vždyť sme přece ve školní jídelně. No o nevýhodách bych ještě chvilku mohl mluvit. Dost nepříjemnou věcí, která mě často stolování kazí je rána náčeňovou hadrou přes čuňu od subtilní paní kuchařky za nedojezené jídlo. Také kontrola čisté ústní dutiny při vypouštění z jídelny je stresující. ALE...je tu jedno velké ALE - Takovou koncentraci studentek jen tak neuvidíte. Blondýny, brunety, zrzky, štíhlé, plnoštíhlé, vyžrané, malé, velké, prsaté, ploché no zkrátka my se spolupracovníky kolikrát nevíme kde nám hlava stojí. Proto jsme si zřídili po vzoru letců z druhé světové války systém k upozorňování se mezi sebou na zajímavé objekty. Tak například dívka sedící na 3 hodinách znamená otočit hlavu o 90 stupňů doprava. Jednoduché že? Takže hláška: "Dane! máš ji za ocasem!" už vám musí být jasná :-))) Bohužel ale zjišťujeme, že rok od roku se rozdíly mezi námi a studenty diametrálně zvětšují. Tak nějak se už necítíme jako studenti. Proto sme si pracovně rozdělili funkce. Já sem učitel výpočetky, Dan je tělocvikář a Zdeněk učitel výtvarné výchovy. To jenom, kdyby nás nedej bože některá z dívek oslovila. Ale to se nestane. Popravdě ani nevím, co by se dělo, kdyby k takové události došlo. Patrně bychom se chaoticky rozeběhli po jidelně. Dneska máme čočku s párkem. To zase bude humus, ale...



Komentáře

Kontrolní kód: kontrolní kód
© Copyright 2012–2021 youngprimitive.
All Rights Reserved.
DámskéPánskéDětské