Ferdinand mezi námi

Jeden z těch klíčových životních updatů na tomhle blogu. Můj milý deníčku. 19. 5. 2015 se nám narodil syn. Velký respekt Nitce, která si odtrpěla svoje. Byl to porod, co vám mám povídat. Na svět přišel v 11 hodin, měl skoro 4 kila a 52 cm a je boží!

Těžko se mi popisuje ten den, čistá eufórka. Tatínek má v téhle pozici funkci "podržtažky". Dovést, odvést, přivést, zavést, nakoupit, podržet, přidržet, nepřekážet. Plním ji doufám zodpovědně. Máme ho den doma a uplně to změnilo některé naše návyky. Hudba hraje míň nahlas, snažím se levitovat po parketách, které mi praskají pod nohama, ladím teplotu sprchy na umývání posraného zadku a dokumentuju hlavně.

Je to fakt lepší než kino. Ležím vedle něj, koukám na něj, pozoruju ty náhodně vygenerované grimasy od zívání, přes úsměv až po "každé oko jinam". Hladím mu šišatou hlavu a čekám až mi stiskne prst. Jsou to kouzlený chvilky, který si fakt užívám. Zatím je Ferda skvělej a hlavně hodnej. Ještě jsem ho neslyšel brečet. Spí, cucá prso, spí, pčíká, škitá ale nebrečí. Snad mu to vydrží...

Jak že se jmenuje? Ferdinand? No to jsme tady ještě neměly, říkaly mi sestry, když jsme jim hlásili jméno. I mezi známýma vzbudil Ferdinand trošku pozdvyžení. Jedni si skoro ťukali na čelo, druzí nadšeně schvalovali. Ferdinand není žádná hipsteřina, kdyby mi tu někdo chtěl psát do zpráv. Ferdinand Urban je krásné jméno. Mezinárodní, vznešené. Ferdinand Porche, Ferdinand Zeppelin, Ferdinand Peroutka, Ferdinand Este. Ferdinand byl taky můj skvělej pradědeček. Říkali jsme mu děda Ferda. Staral se o mě, když jsem byl malej špunt. Byl to ten člověk, co uměl opravit všechno na světě. Měl prvorepublikový styl, nepokřivenej komunistama. Nejvíc jsem miloval, když nám vykládal zážitky z první světové války, kdy bojoval za Rakousko-Uhersko jako letec.

Člověk cítí, že se děje něco zásadního v životě. Posunuje se o příčku výš v rodinné hierarchii. Padá na něj obrovská zodpovědnost a strach o ten nevinný malý uzlíček, který musí ochránit za každou cenu. Je to mocný pocit a poslání po zbytek života. Takhle zmuchlávám své ego, hážu ho do koše a jsem tu pro toho malého borca. Kua su dojaté. Na Ferdinanda!