Indie, den první

16. 11. 2019 / Filip Urban / cestujeme
Indie, den první

Tak jsme tady. Cesta byla teda slušně dlouhá a komplikovaná. Dva přestupy, 6 hodin čekání v Muskatu. Naštěstí se Šimon vytasil se 6 vstupy do luxusního lounge, kde jsme mohli strávit 3 hodiny a vypít a sníst co šlo. Pěkně po česku jsme se toho ujali a do letadla do Bombaje sme teda nastupovali slušně rozparádění.

Po dvou hodinách spánku se probouzíme se slušnou kocovinou v letadle. Nutí nás vypisovat zase nějaké papíry. Vůbec ty víza jsou slušná pakárna. Poslední konfrontace s důležitým úředníkem za přepážkou a jsme tady. První co nás po opuštění letiště praštilo do nosu bylo strašné vlhko, dusno a smog. Dobrovolně si jedem odrovat plíce. Berem Uber a po hodině děsivé jízdy nás taxikář vyhazuje před hostelem. Jsme tu brzo, takže necháváme bágly v lobby a jdeme zmapovat okolí.

WTF momenty přicházejí jeden za druhým. Někdy směšné, jindy smutné. Během pár sekund se ke mě připojuje kluk ve věku Ferdy a neodbytně škemrá o cokoliv. Od doby co mám děti mě tohle hrozně zasahuje. Mniši se na vás vrhají s posvěcením. Samo za to nic nechtějí do doby než vám dosukuji špagat kolem ruky. Propletame se uličkami. Z hezkého trhu se rázem ocitáme ve slamu kde na zemi spí lidi kolem kterých lítají muchy. Raději sme vycouvali na druhou stranu. Prošli k památce Gate of India. Spolu s kontinentálním hotelem Tajmahal je to dominata, kterou musí mít vyfocenou asi každej Ind.

Odchytl si nás jeden Ind, se kterým jsme směnili peníze a domluvili se na nedělním celodenním trupu po Bombaji. Je to asi nejpohodlnější cesta. Povozi nás po zajímavostech za par Kaček. Taky sme řešili simky s indickými daty. Celkem laborka. Dojede Ind. Nadatluje do telefonu údaje, naše fotky, pasy a pak čekáte. Mě se to třeba ani na potřetí nepovedlo, protože ten typek nezaostril foťák a poslal rozmazany snímky které neprošly. No tohle je na dlouhé povídání. Jsou prostě komičti ve všem co dělají. Ale často je to na zabití, když to má nějakou spojitost s vama.

Po checkinu sme dali sprchu a odpadli na 4 hodinky. Pak plánovačka cesty, první večeře a teď máslíme na střeše našeho hostelu a máme dost.

Naší celodenní zábavou je hlášení tuhosti stolice od 10 po 0. Nula je voda. Někteří z nás už jsou na trojice. No bude to ještě veselé. Já se zase ozvu. Zatím!



Komentáře

Kontrolní kód: kontrolní kód

Newsletter

Dostávej informace o novinkách a slevách přímo do mailové schránky.

Ano, chci!

Zůstaňme v kontaktu


© Copyright 2012–2019 youngprimitive.
All Rights Reserved.
DámskéPánskéDětské