První testovací výlet za náma

02. 06. 2020 / Filip Urban / cestujeme
První testovací výlet za náma

Konečně mám chviličku sepsat pár řádků o naší první testovací jízdě. Chtěli jsme na víkend, ale díky počasí jsme to zkrátili jen na jedno přespání ze soboty na neděli. Kam jsme se vydali? Už před nějakou dobou jsem Ferdovi slíbil, že se zajedeme podívat do Jaderné elektrárny. Takže volba padla na Dukovany a okolí. Vyrazili jsme v sobotu ráno z Kroměříže, abychom byli ještě dopoledne na místě. Koupili jsme dálniční známku, protože Concord si to umí spokojeně hrnout 120 po dálnici a dost tím šetříme čas na rychlé přesuny. Tak jak je auto kompaktní, musíme být i my úsporní a každou věc, kterou naložíme do obytňáku dvakrát otočit v ruce, jestli ji opravdu potřebujeme. Člověka to naučí netahat zbytečné kraviny.

Děcka jsme přikurtovali do sedaček a jedem! Během hodinky stojíme na parkovišti jaderné elektrárny. Bohužel díky COVIDU je informační centrum zavřené. To jsme zjistli, až sme s děckama napochodovali do hlavního vchodu elektrárny. No nevadí. Zážitek bylo i zaparkování auta těsně před chladícími věžemi. Celkem nám vyhládlo a tak jsme zastavili v hezké zámecké restauraci ve vesničce Dukovany.

Oběd, procházka po parku a jede se dál - Vodí elektrárna Mohelno. Zaparkovali jsme poblíž a šli si přehradu projít pěšky. Opět pro veřejnost zavřeno, ale co se dá dělat. Francisova turbína vystavená venku splnila účel a dál vybírá program maminka - kafe v Třebíči. Jedem! Výhoda tohohle malého obytňáčku je především v parkování a hledání místa. Zajeli jsme až do samého historického centra na parkoviště, kam sme se hezky vlezli mezi auta. Ferda nám usnul, tak jsme si zašli vklidu na kafe. No vklidu. S Vinckem ted není nic vklidu. Takže proběhla kávinda, procházka po židovské čtvrti a pomalu to otočíme hledat nějaký kemp na přespání. Ty samozřejmě byly ještě ofiko zavřené, ale podařilo se nám najít Veřejné tábořiště Mohelno. Cestou k němu ještě Ferda zahlédnul lopatky větrné elektrárny a tak začal hon za větrnou elektrárnou. Viděli jsme ji před sebou, ale dostat se k ní byl problém. Zkusili jsme několik slepých uliček na konci vesnic ale bez úspěchu. No nic. Musí to počkat na zítra.

Dojeli jsme na tábořiště hned vedle řeky Jihlavy. Zaparkovali Concorda a Nitka se jala vařit špagety. Já čekoval děcka, protože oba šli po hlavě do řeky. A tady je ten moment, kdy si člověk říká že jako dobrý, ale že se dvěma malými dětmi je ten caravaning celkem HC. Nemáte sekundu klidu, krom toho když spí. A to taky není dobrý, protože při přesunech usnou a pak vám v 10 večer v zavřeném karavanu skáčou po hlavě. Uff. Ve 23h je nějak úspěšně uspáváme, ale s ním i sebe. Zapli jsme si termostat na 20 a usnuli. Nad ránem nás trošku probudila zima. Kotel nějak nesepnul a netopilo se. Jako dalo se to přežít, ale komfort vytopeného auta to teda nebyl. Milan už to samozřejmě řeší a vše bude do příští expedice fakčit.

V neděli pak už jen výlet k větrné elektrárně a po cestě zpátky do Kroměříže ještě návštěva Stříbského mlýnu a hlavně čabrání na louce v řece. Bohužel kavárna nefungovala... No a odtud už pak zpět do Brna a zavést karavan do Kroměříže, přeložit, uklidit a zpátky do Brna domů. Totálně utahaní odpadáme v neděli večer doma s dobrým pocitem, že dětem se to líbilo :)




Komentáře

Kontrolní kód: kontrolní kód
08. 06. 2020 / 17.33 / Filip Urban

Tak hlavně šlo vyzkoušet fungování ve 4 lidech v karavanu. Něco vidět, zažít. To se myslím povedlo. Nám stačí málo ke spokojenosti :)

08. 06. 2020 / 15.30 / Martin

Takže Dukovany zavřené, Mohelno zavřené, kempy zavřené, Stříbský mlýn zavřený, topení nefungovalo, děti nespaly, ale jinak všechno v cajku :)))

03. 06. 2020 / 08.53 / KONY

Pecka!


© Copyright 2012–2020 youngprimitive.
All Rights Reserved.
DámskéPánskéDětské