V tomto okně si můžete upravit používání cookies podle vlastních preferencí. Pokud ponecháte výchozí nastavení, budou povoleny pouze cookies nezbytné pro fungování webu.
Technické cookies jsou nezbytné pro fungování webových stránek, není tedy možné je zakázat. Obvykle se nastavují v reakci na akce, které na webu sami provedete, jako je nastavení zabezpečení, přihlášení a vyplňování formulářů. Tyto cookies můžeme nastavit my nebo poskytovatelé třetích stran, jejichž služby na webu využíváme, a neukládají žádné informace, které lze přiřadit konkrétní osobě. Můžete si nastavit svůj prohlížeč tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich zasílal upozornění. Mějte ale na paměti, že některé stránky bez těchto souborů nemusí fungovat správně.
Cookie | Popis |
---|---|
cookies_level | Vaše nastavení cookies z tohoto dialogu |
PHPSESSID | Relační cookie udržující ID aktuální session |
Analytické a výkonnostní cookies se používají k analýze návštěvnosti webových stránek a k dalšímu zlepšení jejich fungování. Pomáhají nám porozumět zájmům návštěvníků a způsobu, jakým naše webové stránky používají. Tyto cookies neshromažďují informace, které by vás mohly identifikovat.
Cookie | Popis |
---|---|
_ga_Q5WWRN5W1M | Cookie analytického systému Google Analytics |
_ga | Cookie analytického systému Google Analytics |
Jsou používány pro sledování návštěvníků na webových stránkách. Záměrem je zobrazit reklamu, která je relevantní a zajímavá pro jednotlivého uživatele a tímto hodnotnější pro vydavatele a inzerenty třetích stran.
Cookie | Popis |
---|---|
_gcl_au | Marketingová cookie Google Adwords |
_fbp | Marketingová cookie Meta |
Včera to byl přesně rok, co proběhla naše svatba. S tím ročním odstupem se na to kouká zase jinak. Brát jsme se nemuseli, ale chtěli. Přišlo mi to jako další přirozený krok, o kterém jsem byl přesvědčený. Víc než romantická událost to měl být mejdan pro naše rodiče a kamarády, které jsme u toho chtěli mít. Taky sem věděl, že taťka tu nebude dlouho a že bych byl rád, kdyby viděl, že jsem si našel tu pravou a on mohl na chvilku přepnout na jiné myšlenky. To, s čím jsme nepočítali, byl můj ledvinový kamínek, které to celé dost zhatil.
Včera jsme si s Nitkou zašli k "našim" platanům do Podzámky. Sedli si na lavičku a trošku zavzpomínali, jaké to vlastně bylo. Místo rytí srdíček do kmene stromu jsme založili místo na foursquare a oba se začekovali (ano, žijeme v 21 století :). Hlavou mi proběhlo tolik věcí, co se za ten rok staly. Neměli jsme to zrovna lehké, ale všechny ty životní prekérky co přišly, jsme s Nitkou zvládli a já krom toho prstýnku (který pravidelně sundávám, protože mě omezuje při ťukání do klávesnice) jsem si uvědomil, že mám za sebou člověka, který při mě stojí za každé situace a to je na tom asi to nejdůležitější.
Včera jsme si slíbili, že pokud to půjde, každý rok se tu potkáme pod těma vznešenýma stromama, sednem si na lavečku, začekujeme se a v hlavě si promítneme celý uplynulý rok. Já doufám, že těch check-inů bude co nejvíc a že tu oporu budu cítit ještě dlouho.
rytmusoff ma volaku imitaciju na sebe co? :)
{odkaz}
Jeste ze jste se nebrali treba v unoru. To by asi to vase rozumovani na lavicce nemelo dlouheho trvani :)
Taky to tak děláme se ženou, každý rok na výročí se vracíme na "místo činu". Už pět let, tedy s jednou výjimkou, ale objektivní překážky jsou objektivní překážky...