Aktuálně

Omlouvám se, ale mám toho teď nějak moc. Třikrát týdně posilovna, to víte, to člověku zabere dost už z tak toho málo volného času, který má. Upřímně musím říct, že jak sem k tomuto experimentu zprvu přistupoval odtažitě a s nedůvěrou, teď po dvou měsících s trenérem musím říct, že fiskultura mě začíná naplňovat podstatně více, než kultura ducha. Ono víte, někdo může říct, že chodit do posilovny mezi upocené svalouše není nic pro inťoše, ale tak to není. Pochopíte tu chuť překonávat sama sebe, zvednout zase o něco více, pomoct kamarádovi při benči, prohodit pár šovinistických fórků s chlapama.

Posilovna se pro mě stala místem, kam se chodím odreagovat, vypnout, soustředit se na své tělo. Splynout v jeden celek a jako stroj zvedat a zvedat a zvedat...S klukama si pustíme starýho dobrýho Landu a hecujeme se, kdo zvedne víc. Je to ta pravá zábava a adrenalin, který mi ty roky tak chyběl.

Dokonce se mi začínají líbit takové ty blondýny na šteklách, nějak víc se pozoruju před zrcadlem a už už se těším, až v létě vyběhnu na koupák v pindičkách! Kdo ste doteď pochyboval o smyslu posiloven, neváhejte, po nějaké době se to zlomí a vy si v tom najdete smysl života! Pro porovnání má postava před začátkem cvičení a nyní po dvou měsících intenzivních návštěv. Myslím že rozdíl nepotřebuje komentář.