Dopoledne s opravářem myčky

Bylo to takhle v neděli, kdy myčka obvykle zapípala jakože finíto. Všechno cajk, jen tam zůstala voda, která ne a ne odtéct. V ten moment se najednou stáváte "hlavou rodiny" která to musí vyřešit. Zapnout, vypnout nepomohlo. Proštouchat koncem vařečky odpad taky ne. Tak poďme: google - servis myčky - Brno - první odkaz. Šup. Jarda Vytrus - opravy všeho druhu. Kontaktní formulář, vyplnit, odeslat a čekáme.

V pondělí telefon. "To sem já na tu myčku. Kdy se můžu stavit?" Super! Prvním levelem pan opravář prošel. Zareagoval na e-mail a zavolal. Tím už člověk hodně vytřídí zrna od plevele. Chlapík přijel v úterý, pozdravil, dokonce se sám automaticky vyzul a jal se řešit myčku. Moc šancí sem mu nedával a čekal jsem hlášku: "Pane, je po ní. To bude chtít novej kousek..."

Nechal jsem ho pracovat a šel taky pracovat. Po půlhodině funění a šťukání mi vítězoslavně ukázal spálené čerpadlo, které vyměnil, myčku vrátil na své místo, otestoval, vytáhl z brašny doklad. Nastala poslední možnost, kde by mohl vzniknout fail. "Tak to bude za 1200 pane!" Oka. Fér! Lepší než cena nové myčky, takže to opravovat mělo smysl. Bezva. Chlapík sbalil peníze, potřásli sme si rukama a já ho šel vyprovodit před byt.

Už po cestě ke dveřím mě něco bacilo přes nos. Ale tak říkal sem si že chlapík má jen neměněné ponožky. Po cestě zpět už se mi to nezdálo. Přišlo mi to až jako příliš dokonalá návštěva opraváře se zdárným koncem.

A taky že jo. Chlapík někde před barákem vyšlápl psí hovno a nám ho stihl vkopírovat do koberce v předsíni. Bezva! Svět by byl až příliš ideálním místem.