Přihlášení Concorda v době Coronaviru

Kde jsme to skončili? Jo. Kára stojí v Hulíně v servisu. Tam na ni naběhli školení automechanici na značku FIAT se speciálním vercajkem. Znáte to, tyče, kladiva, svářečka a tak. Dali našeho Concorda dokupy, vyvařili se prahy kde bylo potřeba, pošolichalo se něco v motoru a já vlastně nevím co všechno v každém případě obytňák prošel technickou na jedničku! Teď čekal úkol na mě - přihlásit vozidlo z dovozu na brněnském dopraváku.

A tady začíná náš druhý příběh. Hned na začátku musím říct, že jestli něco opravdu nesnáším, tak je to přesně tahle návštěva úřadu. Všude jinde už mám pocit, že ti úřednici pochopili svou práci a snaží se s námi klienty komunikovat tak nějak minimálně na úrovni a slušně. To co zažijete na dopraváku v Brně bývá obvykle pocit zbavení svépravnosti a po jeho návštěvě máte pocit, že jste vlastně úplný debil, který si nezaslouží nic jiného než na místě utratit.

Ale ještě než se dostanu k návštěvě úřadu, předtím ještě bylo třeba auto někde pojistit, abych získal zelenou kartu, kterou potřebujete k přihlášení. Napřed jsem zkusil svého pojišťováka. Ten se ale vytasil s nehezkou cifrou 12.000,- za rok. Jal jsem se pátrat na vlastní pěst a našel online pojišťovnu PILLOW. Nafotíte, pošlete stav tachometru a ejhle. Mám tu fajn pojistku za 4.000,- na rok s tím že pokud nenajedu daný počet kilometru (dal jsem tuším 35.000) tak mi budou ještě nějaké peníze vracet. Je v tom slušná havarijní pojistka a taky pomoc s odtahem nejen z důvodu nehody ale i pro technickou závadu. O to mi šlo, aby mě to nestálo bambilión, když mě budou tahat na vozíku někam do servisu.

Ok, na druhý den mi přistála zelená karta do mailu. Já si ji i BAREVNĚ vytiskl, abych předešel pičování na úřádě a v pondělí - úřední den, vyrazil zkusit své štěstí. Zrovna ten den začalo platit omezení úřadů na 2 dny v týdnu s otvíračkou od 8 - 11h. Přišel jsem na pána asi v 10:00 a když jsem viděl tu bezradnou frontu čekajících lidí s rouškami, otočil jsem se a šel pryč. Na tohle nemám.

Co teď? Počkat až se situace uklidní? To by šlo, ale technická má omezenou platnost. Pak to znamená zase jet na technickou a zaplatit nějaký poplatek a znovu do fronty. Proto jsem si řekl, že zkusím štěstí ve středu a tentokrát dojdu před otevíračkou a prostě tu frontu vystojím. A tak se i stalo. Po 2 hodinách ve frontě jsem se dostal na řadu. Chlapík si nás vodil jednoho po druhém k okénku. Chtěl po mě ukázat všechny potřebné dokumenty a vyplněný formulář. Všechno se tvářilo OK až do chvíle, kdy po mě chtěl technický průkaz TEIL EIN a mě jen oblilo horko a věděl jsem, že je zle. Nechal jsem totiž doma nějaké podle mě nepotřebné papíry no a mezi nimi bohužel skončil i tady ten malý starý cár papíru s nějakými razítky z Německa. Takže litujeme ale zkuste lísteček pohledat a přijďte jindy....Uff. Myslel jsem že si naliskám nebo to tam rovnou podpálím!

Naštěstí jsem ten teil ein našel zapadený doma právě v té podle mě nepotřebné složce. No nic. Moje nervy! Zkusím to další pondělí znovu. Vybaven zkušenosti z předchozích dvou navštěv jsem tentokrát už suveréně napochodoval přímo před vstup a čekal, až pán zavolá magické slovo: DOVOZ! Tady! Poďte! Elegantně jsem proklouzl přes 879874369 lidí rovnou k okénku s pánem, který mě měl na starost...

"Tak. Předložte potřebné dokumenty"
Vysypal jsem na něj hromadu papírů, ať si vybere co je důležité a co ne
"Dobře. Občanku!"
Podal jsem mu občanku, na které mám odlámané dva rožky, protože mám malou peněženku a o zip jsem si je orval během nošení.
"To máte neplatnou občanku!"
"To je platná občanka, jen se mi ulámaly rožky"
Chlap vycítil, že v tenhle moment mě poslat na úřad vyřizovat novou občanku by asi nepřežil a tak pokračoval dál.
"Tady se mě podepište, my si to tu zpracujeme a ve středu si dojděte"
"A placení te ekologické daně se řeší až při převzetí?"
"Ukažte, počkejte, jo to je nějaký starý vrak? Jo doneste si 10.800,-"
"Nezlobte se ale mě tchán říkal že to bude 5.000,-"
"To by bylo kdybyste měl EURO 1 v techničáku. Nic takového tam nevidím takže 10"
Rychle jsem začal procházet znovu hromadu papírů co mi zůstali a snažil se dohledat nějakou informaci v němčině o EURO1 až jsem našel jeden takový papír, kde žlutou fixou bylo zvýrazněno EURO1. Vítězoslavně to týpkovi ukazuju: "Co tohle?"
"Jo. Dobře. tak tedda 5.000,-"
"Je to vše?"
"Ano, vše, nashle"

S úsměvem schovaným pod rouškou opouštím inspektorát a celou cestu k auto se plácám po ramenou - tys to dokázal ty kluku!

Ve středu už na pána opět něco po osmé přicházím až ke vchodu. A tady si dovolím malou odbočku. Dokonalá ukázka nefungujícího státního aparátu. Těm úředníkům je uplně uprdele, že venku v čas otevření je už taková fronta, že jim je jasné že to za ty 3 hodiny nemají šanci odbavit. Nechají lidi stát v jedné frontě bez jakékoliv informace. Někdo tam jde pro řidičák, někdo odhlásit auto, někdo přepsat auto, někdo dovoz, někdo depozit. Za celé ty 3 týdny co sem tam chodil je nenapadlo, že by třeba venku stál člověk, který by lidi nějak informoval a organizoval do front. Ne. Je jim to uplně u salámu. On má prostě své okénko a tam za 3 hodiny odbaví tolik lidí kolik mu tam pošlou a ostatní prostě mají smůlu a ať zkusí své štěstí za týden. Přitom s trochou organizace a přemýšlení by tam ti nešŤastníci nemuseli stát v mrazu 3 hodiny uplně zbytečně. Tohle mě tak vytáčí...

No ale zpátky ke mě. Opět čekám na magické DOVOZ?! Já! Jdu na řadu hned, platím poplatek, beru značky a opouštím tohle neskutečně negativní a depresivní místo státní správy a doufám, že sem zase nějaký ten pátek nebudu muset páchnout!

Máme zlegalizované auto. Máme značky a techničák. Prakticky můžeme vyrazit, kdyby bylo kam. Teď nás ale ještě čeká odblešení, vyčištění, přečalounění, natření a další věci uvnitř. Velikonoce strávím se štětkou a šroubovákem v ruce uvnitř káry, abychom na květen byli připraveni. Ale o tom zase v dalším pokračování.