Thajské ubytování a průjmy

20. 02. 2017 / Filip Urban / cestujeme
Thajské ubytování a průjmy

Jak už jsem psal, najít si ubytko na místě bez bookingu nebyla uplně šťastná volba (já to říkal) Někdy v 6 hodin odpoledne jsme byli vděční za 3denní azyl v bungalovu o velikosti 3x3 metry. Něco jako skautská chatička s moskitiérou, houpací sítí před chatou a sprchou s hajzlem v suterénu. Stěží jsme tam rozbalili kufry, ale aspoň bylo kde složit hlavu. Mezitím jsme pátrali po něčem normálním. Dostal jsem tip na Leaf House bungalovy na Long beach. Takové komunitní hippie centrum s patrovými bungalovi a skvělou paní Lexi, která to tam měla na povel. Cena asi 700 Kč na noc. Bydleli sme v přízemí. nad námi bydlely dvě babičky z Česka. Jedna z těch paní už tam byla ubytovaná pátou sezónu. Vždycky ráno, když jsem dával Ferdu vyčůrat na stromeček, cvičila Tai-či na balkóně :) Obě byly skvělé a patří jim respekt (a dík za japonské pilulky pro Ferdu).

Obecně standart ubytování je tu tak o 10 tříd níž než u nás. Vpodstatě je to hrůza a nic pro slabší povahy. Pravidelné večerní návštěvy švábů, každonoční kousání ve stropě od nějakého hlodavce, kterého jsem radši ani nechtěl vidět. Žáby, gekoni, stonožky a všudypřítomní komáři, kteří vás žerou každý večer, blechy v písku, které kousaly děcka. Varani kousek za chatou a somrující opice přes cestu. Prostě je tu člověk tak nějak blíž přírodě :)

Pláž byla kousek od baráku, ale že by byla nějak panenská, to v žádném případě. Už dost poničená každovečerními mejdany u plážových barů. Moře teplé jako kafe, někdy kalné, jindy čisté ale co byla pruda, vždy odpoledne se přihnala hejna malinkých medůz, které uměly znepříjemnit koupání. Tohle jsou přesně věci, které zjistíte až na místě.

A další velké téma. Jak se říká, v Asii není otázkou jestli se poserete, ale kdy se tak stane. A na mě to padlo desátý den (ikdyž jsem zodpovědně jedl probiotika a zapíjel je slivovicí). Celý den sem proležel o čaji. Při pomyšlení na Pad Thai se mi nadavovalo. Dospělý člověk se s tím nějak popere a je to veselá historka k dobru, ale když jsem viděl zvracejícího Ferdu s průjmem a horečkou, to už mi na pohodě moc nepřidalo. Naštěstí to vypadá, že je z toho venku a dnes už zase řádil. Dovča v exotice nemusí být prostě jen pohoda a je potřeba si to uvědomit.

Po týdnu u Lexi jsme se dnes přesunuli na úplný jih ostrova. Děcka našly nějaký jiný Bungalov resort. Sympatický chlapík nás vyzvedl a dovezl na místo. Dokonce umí dobře anglicky, takže se s ním dá domluvit a zeptat se na detaily. Co je průser je zase ubytko. V nabídce byl Superior deluxe bungalov. To v čem v reálu bydlíme je hnus. Adélka s Jiříkem vyfasovali bungalov, který má koupelku jako z věznice z Bangkoku. Dnes to musí vydržet a zítra prej dostanou jinej. Ten náš není o nic lepší. Plíseň v koupelce je standart, umaštěnej větrák, nasládlý smrad dezinfekce s kdoví čím. Za mě bych sbalil kufry a šel jinam, ale děcka to chtějí mít exotické (a levné), tak zůstáváme. Snad to Ferdík ustojí bez nějakých trablů. U mě už je to přes čáru, ale asi jsem slečínka výpravy. Kompenzuje to tu hezká pláž, skoro bez lidí. Tak já se zase brzo ozvu. Dobrou.


Bangkok a dál

19. 02. 2017 / Filip Urban / cestujeme
Bangkok a dál

Ok, večery jsou tu dlouhé a já nemám co dělat, tak sfouknu pokračování :) Kde jsem to skončil. Jo Bangkok. Zatím jsme neměli moc času. 2 dny je na tohle město asi málo, ale ještě se tam zdržíme při cestě zpět. Zatím jsou dojmy pozitivní. Je to divočina. Miliony lidí, tuk-tuků, káblů, turistů, atrakcí, jídla, podniků... Zatím jsme stihli jen ležícího Budhu, což je krásnej chrám s obřím ležícím Budhou ze zlata. Vůbec mě to jejich náboženství baví. Na každém rohu, v každé hospodě, obchodě mají takové oltáře(?) Modlitební místo, kam nosí jídlo a pití pro Budhu, zapalují vonné tyčinky. Jsou tu fakt na každém rohu, patřičně vytuněné. Druhá atrakace je Khaosan Road. Ulice asi kilometr dlouhá, plná obchodů, hospod, hostelů, stánků, kde seženete vše, co potřebujete k životu v Thajsku. Davy lidí proudí tam a zpátky, pouliční kejklíři, prodavači všeho možného. Dost blázinec, ale má to atmošku.

Peníze tu mizí jaksi podezřele rychle. Pokud vám někdo bude tvrdit, že Thajsko je dovolená za hubičku, tak už tu asi dlouho nebo nikdy nebyl. Thajsko bylo možná levné před 20 lety, ale teď už ne. Ceny jsou tu srovnatelné s cenami u nás (spíš dražší). Smlouvat se nějak dá, ale žádné dramatické slevy nečekejte. Ubytování seženete za 500 kč na noc, ale nepočítejte s žádným luxusem. Hezký bungalov u čisté pláže s klimatizací, wifi, snídaní a čistým prostředím klidně i 4000,- za noc. V restauraci se dobře najíte za 200,- ale spíš za 500,-. Naše představa byla přijet na Koh Lantu, vzít si taxíka a projet pár rezortů a kde se nám bude líbit, tam skončíme. Velice rychle sme byli vyvedeni z omylu. Jsme tu v sezóně, takže výběr dost omezený, protože je plno a když není plno, tak si nebojí říct o peníze. Když je někde volno, je pro to důvod aby tam volno bylo :) Rezervace sme řešili přes server agoda.com nebo booking.com. Podle fotek se místo na 14 dní pobytu vybírá blbě, ale pro klid duše doporučuju alespon 3 dny pořešit přes web a případně hledat dál na místě. Ale s dvěma velkými kufry, batohy, foťákem a děckem, které se vrhá bezmyšlenkovitě pod kola projíždějících aut, je to trošku peklíčko…to be continued


Rodinný výlet do Thajska

19. 02. 2017 / Filip Urban / cestujeme
Rodinný výlet do Thajska

Hlásím se z Thajska. Konkrétně z ostrova Koh Lanta. Aktuálně sedím před našim pronajatým bungalovem a hlídám Ferdu, který si dal šlofíka. Nitka si šla skočit do moře a já si řekl, že bych vám tu mohl napsat něco o našem výletu. Možná to bude pro někoho i inspirativní a dozví se nějaké informace, pokud přemýšlí o podobné cestě s prckem.

S nápadem, udělat si měsíční dovču v Thajsku přišla Nitka. Únor je pro nás v práci jediný měsíc, kde se nic moc neděje a taky ta zima je letos jakási intezivní a tak sme si řekli že sbalíme kufry a Ferdu a vyrazíme do tepla. Proč zrovna Thajsko? No je to hezká exotika, malé děti tu milují (ještě když je to modrooký blonďák) skvěle tu vaří a mají tu krásné pláže.

Koupili jsme letenky a našli si hotel v Bangkoku s tím, že pak se přesunem na nějaký ostrov. Já na plánování neměl moc času, tak jsem to plně nechal na Nitku a trošku se vezl :) Z těch praktických věcí:

Ferdu nechali naočkovat proti žloutence, jinak není nic potřeba. Vezeme dva kufry. V nich plinky, vlhčené ubrousky, probiotika, malou varnou konvici na ranní ovesnou kaši. sušené mléko, opalovací krémy s 50 faktorem, lékarničku s věcma proti průjmu, horečce (budete potřebovat :) nosítko na záda, kočárek sporťák, nějaké jídlo Ferdovi, slivovicu, no a pár triček a kraťasů.

Odlet z Vídně do Dubaie (nějakých 6 hodin) tam 6 hodin čekání na další spoj do Bangkoku (zase nějakých 6 hodin letu).

Let jsme zvládli s podivem dobře. Ani jsme nemuseli děcka dopovat nějakýma práškama. Chtělo to lehkou přípravu ve formě několika dílů Krtečka nahraného do mobilu, ale dalo se to přežít. Cestování s dětma je sice náročnější, na druhou stranu máte řadu výhod jako priority boarding, kočárky na letišti, vstřícné letušky atp.

První co vás při příletu dostane je ten klimatický šok. Ve Vídni před letištěm jsem ze sebe shodil bundu v -10 a v Bangkoku mě praštilo dusno, lepivé vlhko a 32 stupňů. Vlakem z letiště jsme se dostali na hotel a měli toho po 20 hodinách cesty plný kecky. Vypili první Chongy (místní pivo) a u mobilního stánku venku objednali první Pad Thai. Dovolená může začít!


Stubai 2017

06. 02. 2017 / Filip Urban / aktuálně

No jo. Zase nějaká doba. Vím :) Jako každý rok, vyrážíme s bandičkou oldschool primitivů do Alp. Už je to taková pěkná tradice. Rok se domlouváme, řešíme ubytka, kdo s kým pojede autem a "proč zrovna my jsme Béčko". Od čtvrtka do neděle pak hoblujeme sjezdovky ve středisku Stubai, které je obrovské a freeridu zaslíbené. Letos nás teda trošku vypeklo počásko. Žádný prašan, ale o to víc azura. Užili jsme si to i tak. Navíc sme poprvé, co tam jezdíme, vyrazili večer do města. Skončili jsme na nějaké místní diskotéce, kde hrál liliputí dj a tancovali tam dvě Sněhurky. Byl to dost bizár výjev. Ostatně jako celá naše výprava. Díky kluci. Už se nemůžu dočkat na další ročník. A jako každoročně, video z celé akce.


Poděkovat, zhodnotit a tak...

22. 12. 2016 / Filip Urban / aktuálně
Poděkovat, zhodnotit a tak...

Sedím v kanclu a čekám na poslední zoufalce, kteří si ještě nestihli vyzvednout balíčky. Pracovat se mi nechce a tak v mailu jen vlaječkuju nevyřízené požadavky a trošku se děsím ledna. Blíží se konec roku a možná není od věci zabilancovat.

YP jde pořád nahoru. To nás těší. Zase rekordní rok v objednávkách. I přes toho malého sviště, který nám běhá po bytě to tak nějak zvládáme menežovat. Dost se to posunulo k dámské fashion. Vtipná trička už nás moc neberou, na druhou stranu pánské tričko prakticky bez potisku s originálním střihem a kvalitní látkou za cenu 890,- už moc borců neoslví. Uvidíme. Zkusíme to dělat tak jak to baví nás a třeba se najdou. Ostatně takhle to děláme fůrt a tenhle model nám funguje. Nejsme poplatní době a děláme jen to o čem jsme přesvědčení. Za ten rok se toho stalo hodně. Spolupráce s pletárnou, dětská kolekce, která nás baví. Odešla nám Míša a přišla Terka. V novém roce si chceme v únoru trošku odpočinout a v březnu to zase rozbalit. Těším se na to!

No a co nového doma? Prožívám si asi životní highlight a jsem za to vděčný každý den. Každý den, když otevřu dveře od bytu a vyřítí se na mě ten malej borčák. Běží mi do náruče a ječí "tati, tati, tati". To jsou krásný pocity, který vím že tu nebudou věčně a o to víc si je užívám. Jsme zdraví, nestrádáme, děláme co nás baví. Životní sinusoida nahoře. Snad se to nijak neposere.

Vždycky po brčku nebo pár pivech mám hrozné ambice to tu zase rozjet a psát. Jenže pak zjistím, že musím ještě odeslat tohle, a pořešit tohle. Že když napíšu první větu, vleze mi na klín Ferda a začne mi bušit do klávesnice. Toho "osobního volna" je čímdál míň a už teď vidím, že to bude stejnej elektronek jako já a snažím se to omezovat. Bojím se že neúspěšně :) V každém případě mě to nepsaní blogu trápí, jen nevím co s tím. Myslím že už odpadli i ti nejskalnější čtenáři, tak je otázka pro koho bych si to tu archivoval. Možná tak sám pro sebe. Možná se zase vrátíme ke smyslu psaní blogů. Žádné komerční sračky na pozadí, prodávání produtků, doporučování hoven. Prostě čistá potřeba vypsat se z něčeho a tak by to mělo být.

Á pozor. Další zákazník za dveřma... Nic děcka! Opatrujte se, užívejte si života plnými doušky, buďte dobří, posunujte se (pokud to ještě jde) dál a sem tam se zastavte, třeba tu narazíte na nějaké životní moudro nebo co. Krásné svátky, pohodové Vánoce a mír a lásku po celý rok 2017!


PDF - Music for babies

05. 08. 2016 / Filip Urban / muzika
PDF - Music for babies

Děcka žiju! Vím, jsem hroznej. Tak ve zkratce. Všechno dobrý! Práce hromada, Ferda roste jako z vody a dělá nám radost, léto je super a žhnetofest proběhl. Já pořád sbírám hezký písničky a teď sem z nich namixoval tenhle set. Pro tohle léto jako dělaný a můžete ho pouštět i svým malým potomkům! Užívejte tepla a já se zase ozvu. Brzo. Fakt! PUSŤTE SI MĚ TADY!


© Copyright 2012–2020 youngprimitive.
All Rights Reserved.
DámskéPánskéDětské