Portugalsko? Rozhodně Ano!

13. 10. 2013 / Filip Urban / cestujeme
Portugalsko? Rozhodně Ano!

Zase to uběhlo jaksi rychle a já sedím doma u kompu a upravuju fotky a rekapituluju náš poslední trip. Spontánní nápad u vína se dotáhl k realizaci. Co takhle poznat Portugalsko? Proč Portugalsko? No protože sme tam ještě nebyli :)

Mělo nás jet pět. Nakonec sme byli čtyři a až v Lisabonu se k nám přidal Martin, takže sem měl na krku 3 ženské z toho dvě blondýny :) Ale nestěžuju si. Bylo to fajn. Je dobré cestovat s někým, kdo to má "tak nějak stejně". Takže když se napřiklad došlo k nějaké atrakci, kam by se i dalo vejít, ale chce to platit vstupné a pak se proplétat davy turistů, jednoduše sme si sborově řekli "SERU" a šlo se dál :) Celej trip byl vlastně jen o kafíčkách pingo, o sladkostech a city lostingu.

Plán trasy byl dohodnut už v Brně. Přílet do Porta, půjčení auta (asi jediná situace, kdy sem na ty Portugalce trošku nadával, dva dny v tomhle městě s noclehem přes AIRBNB, pak do Coimbry, nocleh v hostelu, pokračování autem na pláž a do Peniche (nocleh v surfovém kempu) a 3 denní finále v Lisabonu (opět AIRBNB). Odlet z Lisabonu přes Curych do Prahy.

A dojmy? Musím říct, že nás Portugalsko oslovilo. Má bezpochyby svoje kouzlo a my se tam všude cítili moc dobře. Počásko bylo super. Zpátky do triček, kraťasů a žabek. Portské sme popíjeli prakticky nonstop. Kávičky taky dobré (ikdyž dalo se narazit i na hnusné) Co se týká jídla, já trošku trpěl, protože skvělou grilovanou rybu ste si dali vždy kdekoliv, jen já je jaksi nejím a nic co vyleze z moře. Nicméně zbytek osádky si to užíval moc!

Portugalsko je poměrně příznivá destinace co se týče nákladů. Celá ta sranda týdenní včetně ubytování, letenek a půjčení auta nás stála 10.000 na osobu, což je podle mě fér. A to sme se nijak nehamovali a jedli v restauracích a kupovali si co sme chtěli. Některým se to trošku prodražilo. Ten pohled, když vidíte svůj novej mobil kutálet se po srázu do moře je k nezaplacení :)

A nějaké postřehy? Tak třeba v Portu měl každý 3 barák zabetonovaný vchod a zavřené okenice. Odliv mistních tu byl patrný. I sme se o tom bavili s chlapíkem, co nás ubytovával. Prostě není práce a mladí Portugalci utíkají do ciziny. Ale říkal, že trend se už teď zase obrací, tak uvidíme.

S tím souvisí i spousty žebráků a pouličních nešťastníů. Ale zase musím říct, že každý, ale fakt každý, který po mě něco chtěl slušně poprosil a když nic nedostal, poděkoval a omluvil se že otravuje. Což je fér!

Jinak obecně mě bavila ta atmoška, která byla jiná než ji znám z Bruselu, Londýna, Paříze nebo Berlína. Fascinovali nás okachličkované budovy na každém rohu a ta přítomnost oceánu je taky znát. I to, že sme tam byli po sezóně mělo něco do sebe a musím říct, že miluju tu posezóní klidnou atmosféru a čímdál víc se snažím vyhýbat turistům a atrakcí spojených s nimi.

Zbytek popíšu v galerce u fotoreportu z cesty. Závěrem snad jen doporučení. Portugalsko stojí za návštěvu a pokud jste navrch požitkáři, určitě si tuhle zemi zamilujete. Za mě 8 hvězdiček z 10ti!

Tady fotogalerie (omlouvám se, ale nějak se mi to celé promíchalo)


Videoreport ze Žhnetofestu

11. 10. 2013 / Filip Urban / muzika

Tak konečně se povedlo Gazpachovi sestříhat smysluplný report z našeho letošního letního festiválku ŽHNETOFEST. Mrkněte a něj. Ti co se zůčastnili, můžou zavzpomínat, ty co nedojeli to možná naláká na další ročník.


Pořád se něco děje, jen se o tom nepíše.

27. 09. 2013 / Filip Urban / aktuálně
Pořád se něco děje, jen se o tom nepíše.

Stydím se. Předchozí update ze začátku září a heleme se on je vlastně konec měsíce. Musím se vymluvit na množství práce. V září jakoby se všichni probudili a špekulují a vymýšlí a zadávají. Což je samozřejmě dobře, jen toho času je prostě málo. Co se za tu dobu stalo? Z IT okénka stojí snad za zmínku jen ios 7, který sem už nahodil jak do telefonu, tak do ipadu. Musím říct, že na ipadu mě baví asi ještě víc než v mobilu. Ten prostor tomu dost pomáhá. Je to hezké, čisté, funkční. Samoazřejmě mám pár výhrad jako třeba to, že nepochopím, jak mohla projít ikonka na nastavení nebo game centra. Taky sem zaznamenal pár chyb ve vykreslování písma na ploše a už se mi telefon podařilo i restartovat (což u applu není normální :). Dnes vyšla první záplata, tak uvidíme.

Jinak ve středu balíme kufry a mizíme na dovolenou. Jedeme prozkoumat ještě neobjevenou zemi a to Portugalsko. Už tam odpadly ty horka a koupat se tam stejně ani moc nedá, takže poznávačka. Přílet do Porta, berem auto, projedem pár destinací a skončíme v Lisabonu, odkud letíme zpět. Beru foťák, tak se těším že si zase zafotím. Nakonec jedem ve fajn sestavě. Tři ženské a já. Ubytování přes AirBnB s jednou nocí na pláži. Tak sem zvědavý.

No a hned po tom co přijedem, si uděláme takové podzimní klubové mecheche. Opět to bude v klubu Blok 12 ve Zlíně, takže si udělejte poznámku do kalendáře a 18. října se ukažte ve Zlíně. Proberem to zase tak nějak u sklenky a brčka. K tanci a poslechu hraje osvědčené trio PDF, iMAD a WiiT.

A já jdu zpátky do hokny, protože toho ještě musím tolik stihnout. THX GOD ITS FRIDAY!


Rok spolu...

02. 09. 2013 / Filip Urban / aktuálně
Rok spolu...

Včera to byl přesně rok, co proběhla naše svatba. S tím ročním odstupem se na to kouká zase jinak. Brát jsme se nemuseli, ale chtěli. Přišlo mi to jako další přirozený krok, o kterém jsem byl přesvědčený. Víc než romantická událost to měl být mejdan pro naše rodiče a kamarády, které jsme u toho chtěli mít. Taky sem věděl, že taťka tu nebude dlouho a že bych byl rád, kdyby viděl, že jsem si našel tu pravou a on mohl na chvilku přepnout na jiné myšlenky. To, s čím jsme nepočítali, byl můj ledvinový kamínek, které to celé dost zhatil.

Včera jsme si s Nitkou zašli k "našim" platanům do Podzámky. Sedli si na lavičku a trošku zavzpomínali, jaké to vlastně bylo. Místo rytí srdíček do kmene stromu jsme založili místo na foursquare a oba se začekovali (ano, žijeme v 21 století :). Hlavou mi proběhlo tolik věcí, co se za ten rok staly. Neměli jsme to zrovna lehké, ale všechny ty životní prekérky co přišly, jsme s Nitkou zvládli a já krom toho prstýnku (který pravidelně sundávám, protože mě omezuje při ťukání do klávesnice) jsem si uvědomil, že mám za sebou člověka, který při mě stojí za každé situace a to je na tom asi to nejdůležitější.

Včera jsme si slíbili, že pokud to půjde, každý rok se tu potkáme pod těma vznešenýma stromama, sednem si na lavečku, začekujeme se a v hlavě si promítneme celý uplynulý rok. Já doufám, že těch check-inů bude co nejvíc a že tu oporu budu cítit ještě dlouho.


Dovolená v Rajnoškách

26. 08. 2013 / Filip Urban / aktuálně
Dovolená v Rajnoškách

Minulý týden sme to s Nitkou zapichli už ve středu a vyrazili na chatu do Rajnochovic. V Kroměříži ještě nabrali Brunka v Holešovském Tescu nakoupili suroviny a hurá do přírody. Chata je fajn. Není tam moc signál, takže ani internet, je tam čerstvej vzduch a krom grilování odpočívání a nějaké té tůry po okolí tam člověk nemusí dělat nic. Foťák si beru tak nějak ze setrvačnosti, byť už sem tam asi vyfotil každý kamínek a větvičku, ale co kdyby :)

Ve čtvrtek se za náma přijel podívat Em s Ivou a svýma potomkama malýma. Dojeli na jednu noc s kompletně nabaleným kombíkem až po střechu :) Počásko nám vyšlo a my si tak užívali podvečer babího léta. Člověk ani nemusí přes půlku světa, aby si to užil. Pár fotek jsem nahodil do galerky RAJNOCHOVICE 2013


Ta Jižní Morava je jistě krásná zem

19. 08. 2013 / Filip Urban / aktuálně
Ta Jižní Morava je jistě krásná zem

O víkendu jsme měli návštěvu z Prahe. Dojel se za náma podivat Marek s Terkou že jako ať je vezmem na tu Jižní Moravu. Ok. Není problém. Jedem! Celé to plánování sem nějak odkládal, až bylo pozdě a když sem se snažil naivně zabookovat ve středu košt vína a ubytko v nějakém sklípku, na druhém konci drátu se mi vysmáli. Pane! tohle se plánuje alespoň půl roku dopředu! Ups? Naštěstí sme si poradili. Vzali návštěvu do Kroměříže, ukázali město, podzámku, vyšlápli na věž, dali oběd u Orla, půjčili si od tchána Fiat Dukáto XXXL karavan, nakoupili suroviny a vyrazili na roadtrip směr Pavlov. Po nějakých dvou hodinách sme se dotrmáceli do kempu kousek od romantické vesničky Pavlov. Zaplatili za noc v kempu a vyrazili na košt do vesnice. Záchranou nám byla obecní vinotéka, kde jsme se zasekli na výborném Tramínku, koupili něco do zásoby a vydali se zkrze vesnicí. No klíčové poznatky. Celá Jižní Morava žije z vína a hlavně turismu kolem něj. Konkrétně ta milá vesnička Pavlov byla důkazem. Nenašli byste neopravenou fasádu. Vše krásně zrekonstruované, před domečky Audi A8 a lepší. Ochota prodávajicích obecně slabá. Mají to už asi celkem v paži, takže třeba v jedné takové vinotéce nám nedali ani okoštovat s tím že "to prej nedělají". Tak nevím :/ Co se ubytka týče, tak kemp byl slušný, příjemně malý a sociálky čisté a funkční. V sobotu jsme si dali výšlap na Dívčí hrad a oběd ve vyhypované Faře v Klentnici.

Musím říct, že provozovat vinný sklep a nějaký ten vinohrad je lukrativní záležitost a že lidi se naučili pít víno a jezdit na kole a tady mají ideální podmínky. Z toho žije celý region a to tak že bych řekl že více než dobře, pokud má vinař alespoň elementární schopnosti podnikat. Představa o objevení zapomenutého sklípku se starým dědulou co nám dá okoštovat svou sbírku a u toho povykládá historky ze života vzala za své. Nicméně těšit mě může, že lidi chytli tuhle příležitost za pačesy a celkově to tam zvedlo životní úroveň o řád. Toliko z mých postřehů o Jižní Moravě a víně.


© Copyright 2012–2020 youngprimitive.
All Rights Reserved.
DámskéPánskéDětské