Akce

31. 10. 2011 / Filip Urban / akce
Akce

Prodloužený víkend se povedl. V plánu bylo zkusit svolat primitivní komunu opět někam na chatu a po 3 dny se veselit. Tentokráte nabídla chatu Gejša s Lukášem a tak se jelo někam k Uherskému Ostrohu za obec Javorník do chatové oblasti k takové chatičce, která byla původně vagón a tak nějak v rámci lidové tvořivosti a kutilství kolem ní dědeček vystavěl celou chatu. A posloužila skvěle!

Sešlo se nás nějakých 15 primitivů, 2 psi a jedno dítě. Průběh byl řekněme klasický. Večer se pilo, hráli společenské hry, přes den nějaká ta túra a pozor - novinka! Fotbalový zápas, který svolal Bert. Do toho jídlo v lokálním penzionu. Vířivka, sauna, bazén. No hezké sme si to udělali. Slivovice tekla proudem, úroda se koštovala bez přestávek. Nebýt toho foťáku, který sem sebou tahal, moc bych si toho neuložil :) Takhle ale můžu říct, že to bylo boží a že mě tahle tradice podzimních chatiček baví.

Děkuju všem za účast, zdravím odhalenou identitu Kepasa a tady nahazuju galerku fotek z víkendu

Komuna žije!


Akce

25. 10. 2011 / Filip Urban / akce
Akce

Někdy na jaře jsem tu hecoval k návštěvě mejdanu kluků z Montrealu a jejich radia WeFunk. Večírek to byl legendární a s podzimním Europien tour budou Dj Static a Professor Groove opět v Olomouci, den poté i v Praze (info pro Pražáky).

Akce proběhne 2.11.2011 no a ano, je to středa. Čili větší výskyt freelancerů a studentů (protože ti můžou kdykoliv). Akci asi prospěje i změna místa. Tentokráte se potkáme v Jazz Tibet klubu a opět jsem připraven protančit střevíce.

Ti, kterým to na jaře nevyšlo, mají druhou šanci. Rozšiřte si hudební obzory tím nejlepším z Funku, diska a soulu z let 70, 80 a tím nejlepším z hiphopu let devadesátých. Mejdan podzimu tu máme už za týden! Vstupné férových 99,- a začínáme v 21:00.


Aktuálně

20. 10. 2011 / Filip Urban / aktuálně
Aktuálně

Už je to nějakých 14 dnů, co bydlíme na novém. Za těch pár dní sem si vlecčems posunul skill. Ať už to bylo malování, nebo vrtání, stěhování, jednání s řemeslníkama atd. Klíčovou věc, kterou sem si stihl uvědomit byl fakt, že děkuju pánubohu za to, že sem se nepustil do rekonstrukce půdy v Kroměříži. Vůbec sem netušil, do čeho se to pouštím. Vybavování zrekonstruovaného bytu je proti tomu procházka růžovou zahradou a stejně člověk celý den nic jiného neřeší než jaký stůl, jaké židle, jakou barvu na zeď, jaké lustry, cože? tady jsou vafky?, Převody elektřiny, plynu, centrálního úklidu, placení složenek internetu, fond oprav, kdesicosi, tam to, ono a já si připadám jak oslíčku otřes se. Když se podívám do výpisu kreditky za posledních 14 dnů, dominantní barva je červená.

Takže děkuju všem, kteří mě odrazovali od mého nápadu rekonstrukce 180m2. Kdybych na to kývnul, už teď si rvu vlasy z hlavy. Nicméně to je vyřešené, teď je hlavní cíl poladit si nové bydlení. A jestli je něco o kompromisech, tak pak je to vybavení bytu. Možností milióny, peněz málo. Na jednu stranu je to strašně frustrující, na druhé straně velká výzva. Pomaličku si to tu zútulňujem podle představ a už mě sem tam i přistihl pocit "doma". Co mě na bytu asi baví nejvíc je světlo. Když je slunný den, je tu radost pobývat. Paprsky sluníčka se opírají celý den jak zprava, tak odpoledne zleva a je to moc příjemné. Není to žádná tmavá kobka bez oken ale krásný prosluněný byt. A to je hlavní. To mě uklidňuje a naplňuje pozitivní energii.

Další postřehy ze stavební branže. Navštívili sme všemožné obchody s nábytkem. Vyhrává asi Ikea v závěsu za ní Kika. Velký palec dolů má Asko a Sconto nábytek sme jen míjeli autem, protože budova mě odpuzovala už zvenku. Uvnitř nemůžou být hezké věci.

Ono vůbec zařídit si byt je dneska celkem jednoduchá věc a je jen na vás, kolik tomu chcete dát času a jak moc hned to chcete mít vyřešené. Dá se vlítnout do Ikea a vybavit si byt od záchodu po ložnici a člověk za rozumný peníz pořídí spoustu hezkých věcí. Druhá věc je, že dneska každá druhá domácnost vypadá nachlup stejně a vy pomalu víte kam u kamaráda šáhnout pro talířek nebo v jakých dalších barevnostech existuje tenhle hrníček.

Věcí na trhu je strašná spousta a je lehké zklouznout k bastleřině. My sme postupovali následovně. Vycházíme z nějaké historie bytu, potažmo celého baráku, líbí se nám nějaké barvy, které sme si vysázeli vedle sebe a řekli si. Tady těch 5 barev máme rádi a chceme používat no pak už je to o googlování, několikanásobných návštěvách obchodů, spontánním rozhodování a tak dále. Ale je to zábava a další důležitá životní etapa asik. Až to budeme mít nějak po kupě, zkusím zaznamenat a podělit se s váma.


Film

15. 10. 2011 / Filip Urban / film



Po čase opět filmové okénko a pár mých soukromých tipů. Začnu mým oblíbencem. Terry Giliam (zakladatel Monty Pythonů) je skvělý režisér s neskutečnou vizuální představivostí, kterou dokáže aplikovat do každého svého snímku. Taky je to velký smolař. Imaginárium málem ani nevzniklo, jelikož Heath Ledger spáchal sebevraždu. A co teď? T.G to nakonec vyřešil elegantně a vám přijde, že to tak vlastně mělo být :) O ději se tu nebudu rozepisovat. Je to očirvoucí fantastická pohádka, kde dnešní technika dovoluje zrealizovat Terryho představy do puntíku. Nebude to film pro každého, ale pokud se do něj ponoříte, nebudete litovat. Brko před filmem je doporučeno. Já ho neměl a mám v plánu to dát znovu. Chlapci dávají 8 hvězdiček z 10ti. Snad se od Terryho Giliama ještě nějakého snímku dočkáme!




Druhý film, který by mohl stát za vaši pozornost je The Lincoln lawyer. Charismatický trestní advokát, pro kterého je jeho starý Lincoln s řidičem jeho kancelář. Vytahuje z brindy podivné individua, kteří jsou stále jednou nohou v kriminále. Až narazí na bohatého playboye, který je obviněn z pokusu o zabití jedné prostitutky. Případ se zdá být jasný, ale kdepak... A celé se to hezky zašmodrchá a má to drajv a má to děj. Kdyby to zase na konci neshodila potřeba amerických producentů vyhnat děj do umělého dramatu, bylo by to o hvězdičku lepší. Takhle dávají chlapci 7 hvězdiček z 10ti. Soundtrack taky stojí za poslech.



Další snímek, který mi zůstal v hlavě je Lůno - the Womb. Německé drama ze severu, řešící podobu lásky v kontextu genetické reprodukce. Dlouhé táhlé záběry, kdy máte spoustu času přemýšlet, nebo usnout. Někdo to má rád, mě to až tak nebavilo, ale dokoukal sem i vleže, což o něčem svědčí. Ale asi to bylo tím zeleným čajem před spaním. Chlapci dávají 7 hvězdiček z 10ti.



Čtvrtý snímek je české produkce, tak jak se sluší a je to dokument Singles. Autorka sleduje několik nešťastníků od 25ti do 40ti let, kteří žijí sami a s nikým dlouhodobě nefungují. Dokument je to úsměvný a smutný zároveň. Zprvu se všichni tváří, že jim to tak vlastně vyhovuje a jsou spokojeni aby na konci přiznali své pravé důvody, proč zůstali sami. Buďto jim umřela jejich osudová láska, nebo to jsou seběvědomí magoři bez vlastní sebereflexe, nebo zaspali tu správnou dobu, kdy byla možnost výběr, nebo měli problém v rodině. Důvodů je celá řada a i doba dost nahrává tomuhle stylu života. Ve finále si ale člověk uvědomí, že i ti v páru, co se tváří spokojeně a šťastně jsou častokrát vlastně singles. Dokument vás asi moc neobohatí, ani neřekne, co dělat abyste neskončili sami, ale za vidění určitě stojí. Chlapci dávají 7 hvězdiček z 10ti.



Poslední nejčerstvější snímek se jmenuje Alois Nebel. Jedním slovem pecka! Film na motivy stejnojmeného komixu je převedený na plátno formou rotoskopie - překreslování snímku po snímku spolu s 3D rendery a otexturovaným pozadím. Jako celek to má jedinečnou atmosféru už od prvního záběru přijíždějící lokomotivy. Život jednoho obyčejného nádražáka se škaredou vzpomínkou na rok 1945. Blázinec, cesta do Prahy, láska v pozdním věku, synova odplata. Nechte se unášet černobílými obrázky. Chlapci dávají 9 hvězdiček z 10ti. A palec nahoru za povedený soundtrack.


Akce

08. 10. 2011 / Filip Urban / akce
Akce

Už před dvěma roky sem se zařekl, že na designblok nejedu. Býval sem věrným každoročním návštěvníkem a tak sem mohl sledovat trend, kudy se tenhle svátek designu ubírá. A jak sem se letos přesvědčil, ubírá se to přesně směrem, který mi je trošku proti srsti. Když po mě slečna u vstupu chtěla 250Kč, trošku se mi protočily panenky.

250 korun za to, že si projdu komerční showroomy často nadnárodních firem, které musely jistě zaplatiti nemalé peníze, za možnost vystavovat na designbloku. Já se jdu přece podívat na nové neotřelé věci, jdu omrknout mladé nadějné tvůrce, pobavit se povedenými kousky a zjistit vůbec, co je nového v téhle malé české kotlince designu.

Platit nemalé peníze musí vystavovatelé. Pro ty je to především reklama a možnost se prezentovat před publikem a pochopil bych i nějaké symbolické vstupné pro návštěvníky, ale sorry, tohle je moc.

Kdyby alespoň bylo co vidět. Hezké byť malinké prostory ve Šporkovském paláci mě dost zprudily. Tísnit se tam se skupinkami teenagerů, kteří vyrazili na výstavu místo školy a mnohým bylo upřimně jedno, jestli jsou na strojírenském veletrhu nebo designbloku, hlavně že není škola.

Prostory Futurama v Karlíně už byly o poznání lepší a hlavně větší, takže ste si věci mohli prohlídnout, aniž by se na vás někdo tlačil, nebo ste radši ani nevlezli do místnosti, protože vás lidi kolem prostě otravovali.

Věcí, které mě zaujaly bych napočítal na prstech jedné ruky. Pro mě je slovo design především o funkčnosti a jisté míře estetična, ale většina věcí co sem viděl byla buď nabubřele nepoužitelná a když už bych si nějakou věc dokázal představit doma, do kolen mě dostala cenovka. Prezentovat design na pozlaceném piedestalu, často vytrženém z reálu mi přijde mimo mísu. Často ty instalace byly o poznání lepší, než samotný vystavovaný kousek.

Abych to shrnul. Design v ČR žije. Ale nemusíte utrácet nesmyslné vstupné, abyste ho našli v Praze na designbloku. Kdyby mi bylo o 10 míň a šel bych na tuhle akci poprvé, patrně by tenhle update vyšel pozitivněji, takhle sem zíval a bolely mě jen nohy...

Pokud sem vás neodradil, tak akce probíhá do neděle. Více info na jejich webovkách


Aktuálně

03. 10. 2011 / Filip Urban / aktuálně
Aktuálně

Píšu první update z našeho nového působiště. Zdolal sem další bod na cestě porodnice - mrazící box a tím je vlastní bydlení na hypotéku. Sedíme tu s Nitkou u jednoho stolu v prázdné místnosti. Svítí tu jen lampička a do tmavé místnosti se roznáší v nezvyklém echu skladba od Kings of Convience.

Registrujeme každý nový zvuk, nám neznámý. Hledáme vypínače na špatné straně stěny, ztrácíme a nalézáme sebe i zapomenuté věci po pokojích. Všechno je to prostornější a tak neznámé. Posledních pár dnů bylo fakt bláznivých a sem rád, že jsou za náma. Stěhování proběhlo bez větších komplikací. V sobotu nám pomohl Bob, za což mu moc děkujeme. V neděli nás spasil Nitčin tatínek s valníkem Fiat, kterého pořídil za pět tisíc korun. Nechal ho celého přestříkat, když s tím "jede až do teho Brna" (za víc peněz, než stál celý valník :) a krom toho, že nám pomohl s přestěhováním těžších věcí, které bychom sami neodtahali, jal se válečku a Primalexu a za mohutného funění zvládnul vymalovat třičtvrtě bytu, zatímco já se plácal se štětečkem v předsíni tu na jedné, tu na druhé straně místnosti.

Rodiče sme vyprovodili navečer a trošku pouklízeli po té primalexové smršti, abychom odpadli do postele a usnuli spánkem upracovaného. Ani sem si neuložil sen z první noci v novém bytě a už tu bylo Morkovické komando elektrikářů - Štětina & Syn. Ukázkový příklad toho, že stačí svou práci dělat dobře, poctivě a pečlivě, používat kvalitní součástky a dělat to z láskou a máte zakázek na další 2 životy dopředu (a s tím spojené příjemné finanční zabezpečení). Chlapíci na to vlítli a za chvilku vyřešili A4 seznam errorů, které sem měl sepsané. Než sem se stihnul vzpamatovat, měli sbaleno a frčeli na další štaci. Moc děkuju chlapi!

No teď už nás čeká jen vybrousit podlaha a to nejpříjemnější - shánění věcí do interiéru. Dnes sme si dali Ikeu i se švédskými masovými kuličkami :) Zítra to budou další desitnace a objevování a laborování a kombinování a rozhodování.

Máme malý ale krásný a útulný byt, který si poladíme podle svých představ a možností. A je to příjemná činnost s člověkem, který to má tak nějak stejně jako vy i po té viziální a estetické stránce. Jo, baví mě to a užívám si to. Všechno je to nové a neokoukané a to já rád. A teď mě omluvte, jdu si dát vanu a odpadnout do postele. Výživné dny to jsou.


© Copyright 2012–2020 youngprimitive.
All Rights Reserved.
DámskéPánskéDětské