DJs Cyril & Metoděj

29. 05. 2013 / Filip Urban / aktuálně
DJs Cyril & Metoděj

Včera proběhla hurá akce. Napsal mi Omek, co vlastní krásný klub BLOK 12 ve Zlíně, že je filmový týden a že bychom mohli s Martinem (DJ iMad) zahrát. Konstalace to nebyla uplně ideální, protože pršelo, bylo úterý a studenti mají zkouškové, takže jsou zalezlí. Ale tak sem si řekl, že ještě nejsu žádnej důchodce, nahrál sem do ipadu nějaké filmové hity, naskočil do auta vzhůru směr Zlín.

Jak sem předpokládal, klub byl poloprázdný, No spíše prázdný. Nebýt mých spolužaček a hrstky kamarádů, kteří přišli podpořit, hrál bych pro holé stěny. Ale je to celkem jedno. Mě to šmrdlání prostě baví a ten tablet mi fakt dává skvělou možnost zahrát si na Dje. A musím říct, že pozoruju pokroky. Včera už sem si i hrál při mixu se smyčkama a ladil si to pěkně.

Muzika je u mě hned za grafikou a focením, ten nejpodstatnější koníček. Vždycky sem jen pasivně poslouchal, ale dnes mi ta technika dává možnost i tu hudbu svým způsobem tvořit. Nemám žádné ambice stát se v pětatřiceti DJem, ale je to fajn relax. Říkám si DJ PDF - pouštěč dobrých fláků. Včera mě jeden týpek říká: "Jó ty seš ten DJ VHS že?" :) Klidně VHS, EPS, DOC, DVD. Je to jedno. S Martinem sme se překřtili na DJ Cyril & Metoděj protože přinášíme hudební kulturu na východ. Tam kde kraluje fousatej DNB a arytmický dubstep. Asi to ještě bude pár let trvat, než lidi najdou zalíbení v disku, funku a čemkoliv jiném, co zrovna nemá 160 BpM.

A jedna taková informace pod čarou. Někteří se mě ptali, jestli bude letos Tyngltangl. Nebude. To osazenstvo, co se tomu festivalu věnovalo se rozprchlo a snažit se o něco, co spontánně nefunguje, podle mě nemá cenu a nemůže to fungovat. Nicméně mám v plánu spolu s DJ Wiitem zorganizovat takový rodinný víkendový festiválek ŽHNETOFEST někdy ke konci července. Jakmile bude potvrzené datum a místo, neprodleně vás tu zasypu promem :)

Díky všem, kteří ste v úterý večer přišli podpořit dobrou hudbu! A jestli vás zajímá, co si pod tím slovem "dobrou hudbu" představuju? Zkuste jeden z mých setů :)


Bert a Vlaďka navždy svoji

28. 05. 2013 / Filip Urban / aktuálně
Bert a Vlaďka navždy svoji

Máme za sebou letošní první svatbu. Pravděpodobně jich ještě letos pár bude. Sezónu zahájil můj kamarád Bert, který si o víkendu vzal super kočku Vlaďku. Svatba proběhla na horské chatě Paprsek v Jeseníkách. Počasí nakonec vyšlo vpohodě. Na opalování to nebylo, ale ani nijak dramaticky nepršelo a bylo to moc příjemné. Dobrá slivovice tekla proudem, lidi se bavili, jídla bylo až až a vůbec to bylo příjemné.

Já jakožto ten kamarád co umí s tím photoshopem a má tu velkou drahou zrcadlovku, sem dostal na starosti pozvánky a focení. Co bych pro kamaráda neudělal že :) S dovolením, nebo vlastně bez dovolení sem nahazuju galerku z té sobotní slávy. Děkujeme za pozvání a za fajn víkend v přírodě a se super lidma. Ať vám to funguje! Děcka!

FOTOGALERIE BERT & VLAĎKA


Zpátky k bloggingu

24. 05. 2013 / Filip Urban / aktuálně

Já vím, já vím, já vím. Šidím to tu. Určitě už jste zaregistrovali po příchodu na youngprimitive.cz, že e-shop je tu dominantní záležitost. Njn. Taková je doba. Vyčerpávám se na faceboocích a twitterech a instagramech a pinterestech a vinech a google plusech a co já vím ještě na jakých sociálních službách a na vlastní blok nejsem schopný přidat příspěvek.

Ale to bych chtěl změnit. Safik má na stole návrh nové podoby blogu i fotogalerek. Blogu bych chtěl dát spíš formu "můj milý deníčku". Doufám, že pár skalních sem ještě zavítá a budu se snažit oslovit i nové. Třeba ty, co sem už přišli čistě pro tričko nebo legíny :) A věřte, že těch už je tu asi většina.

Tímto se tu veřejně zavazuju, že budu psát co to půjde. Ideálně jeden update denně, kdyby to měla být jedna věta :) Omezím facebooky, protože už mě to asi leze krkem. Člověk se tam nic nedozví a tráví na tom nesmyslně hodiny času. Když může v dnešní době fungovat nyx.cz, proč by YP nemohl fungovat dál, jako komunitní web nebo alespoň jako můj blogísek jednoho víceméně spokojeného pětatřicátníka (co nevidět).

Asi zvážníme témata a už se tu nedozvíte kde v pátek se koná vychytaná DNB párty, ale můžeme tu zkusit podebatovat o (pro nás) důležitých věcech.


Abych to srhnul. Brzy se snad dočkáte nové podoby yp blogu (Co Safiku? :) a s tím i svěžího větříčku do stojatých vod bloggingu. Dejte lajk! Děcka :)


DJ PDF - Everybody loves 120 BPM

09. 05. 2013 / Filip Urban / muzika
DJ PDF - Everybody loves 120 BPM

Mám tu zase jeden nový set, pokud už nevíte co si pustit do přehrávače, Zkuste tohle! Celé to jede v příjemných 120 bpm a vybral sem samé špeky. Enjoy!


S rodičema do Londýna

02. 05. 2013 / Filip Urban / cestujeme
S rodičema do Londýna

Cestování s rodiči se vyvíjí. Nejprve oni berou vás, vymýšlí cíl, obsah cesty, zabezpečují aby bylo co jíst, kde spát, kde si hrát. Já už sem se dostal do věku, kdy se role vyměnily. Naplánovali jsme s Nitkou, že vezmeme rodiče někam, kam by se sami nevydali. Ať už z důvodu, že by se nedomluvili nebo že preferují jiná místa. Vybrali jsme Londýn. Úžasnou metropoli, která tepe současným životem a je to zkrátka pupek Evropy. Nitka vzala mamku a taťku a já už bohužel jen mamku v dobré víře, že alespoň na chvíli zapomene na trable z posedních měsíců. Objednali sme letenky přes Ryan air, ubytko přes airbnb a jelo se.

Ubytovaní jsme byli kousek od Bricklane. Místo, kde probíhá aktuální dění v Londýně. Výlet sme plánovali podle toho, co nám přišlo za "worth to see", ale ne vždy se trefíte do vkusu a přání rodičů. Naštěstí ten šok z jiných národností a kultur brzo odpadnul a "cigánov" to byl jen první den :) Nicméně indickou kuchyni jsme moc nezaujali.

No za ty 3 dny pobytu sme prošli co se dalo a ty klíčové věci sme jim ukázali. Nitčini rodičové vypadali nadšeně a poctivě šlapali ty kilometry a kilometry městem. S mojí máti to už bylo horší, ale s tím já ani Londýn nic neuděláme.

Nosil sem sebou foťák, takže tu hážu jednu turistickou galerku

Londýn je město, které nás moc baví a každá jeho návštěva je jiná, nová, přínosná a pestrá. A po tom šoku z Kuby jsem byl prostě fascinovaný tím, jak tam všechno dokonale a bezvadně funguje. Prostě ty služby a přístup lidí je tam bohužel ještě na míle vzdálen České republice. Vemte rodiče a ukažte jim kousek světa. Stojí to za to!


Reportážní workshop se Šibíkem

07. 04. 2013 / Filip Urban / aktuálně
Reportážní workshop se Šibíkem

Na vánoce jsem dostal od Nitky dárkový poukaz na jednodenní workshop s fotografem Janem Šibíkem (odkaz kdyby někdo nedejbože neznal). Musím říct, že mě to upřímně potěšilo a byl to přesně ten dárek, který by si člověk asi sám nekoupil. Nicméně setkat se s tímhle mástrem české reportážní fotky byl vždycky můj sen. O Šíbíkovi vím od doby, kdy sem nějak pravidelně začal číst Reflex a miloval sem jeho fotoreporty z celého světa. Je to přesně ten typ fotek, které mě fascinují.

Reportážní fotka je podle mě královnou fotografických disciplín. Má i největší hodnotu. V reportážní fotce hraje daný okamžik klíčovou roli a vy ji buď stihnete, nebo vám uteče. Být přesně v daný čas na daném místě a zachytit tu jedinečnou událost, která už se nemusí opakovat. To je prostě nejvíc. Reportáž je taky často spojena s focením lidí a to je disciplína sama o sobě. Já s tím bojuju od začátku, co sem nějak propadnul kouzlu focení. Fotit krajinky, objekty, zvířata nebo architekturu je fajn, ale nic mě nenaplní víc, než vyfocená momentka, ve které nezasvěcený člověk najde příběh, který chci sdělit. V tomhle je Šibík mistr oboru a já k němu vzhlížím s nebetyčným respektem.

No ale zpátky k workshopu. Na sobotu ráno se nás sešlo 12 lidí. Seskupení pestré. Ženské, chlapy, mladí, starší. Foťáky od levných zrcadlovek se setovými objektivy až po fullframe s řádnýma sklama. Šibík povykládal nějaké zásady, ukázal pár svých fotek, kde nám popsal o co mu jde a o co se máme snažit a vyrazili jsme na Václavák. Místo chápu. Kde jinde v omezeném časovém úseku můžete potkat v Praze více roztodivných lidí a situací. Utvořili jsme dvojice a mistr se každé dvojici věnoval 20 minut. Pak následovalo bláznivé lovení čehokoliv, co by připomínalo reportážní fotku. Bohužel, tohle mi nejde uplně na povel a hned. Musím chvíli chodit, sledovat, čekat. Hodinka strávená na Václaváku byla pro mě trošku depka, protože jednak mi ještě nebylo uplně hej z předchozího večera, druhak byla nepříjemná zima a zataženo. No docela bída. Snaha ulovit alespoň něco mě fakt hodně stresovala.

Po hodině bloumání po Václaváku jsme dali oběd. Pokecali s mistrem o focení, jeho cestách, o mizerné finanční situaci v českých časopisech a šlo se na Karlův most lovit další momentky. Opět 20 osobích minut, pak chození tam a zpět a sledování situací a lovení záběrů. Poté přesun zpět na základnu, kde sme fotky stáhli do počítače, bez nějakých větších úprav vybrali 15 kousků a společně si je promítli.

Se vším, co mi k nim Honza Šibík řekl, jsem souhlasil a uvědomoval si ty chyby a debata to byla i celkem přínosná. Pokud už máte nějaký fotografický skill a víte o čem focení je, pak vypíchnu pár základních pravidel:

1. pořiďte si širokáč 2. nenasazujte zpět krytku 3. neptejte se před fotkou 4. poděkujte po vyfocení 5. udělejte víc fotek než jednu 6. nepoužívejte sekvenční focení 7. foťte na plnej manual 8. nebuďte při focení podezřelí 9. neřešte kvaltu foťáků, ale obsah fotek, které vyfotíte 10. buďte víc sebekritičtí

Dnešní profesionální fotografové to nemají lehké. Časopisům padá strmě inzerce, každej pitomec má na krku zrcadlovku a myslí si že umí fotit, ceny focení dramaticky poklesly. Proto musí i tihle mástři fotit svatby a organizovat workshopy. Společnost se mění a ikona fotografa dostává na frak. Nicméně pan Šibík je borec s velkým B a já jsem vděčný, že jsem s touhle ikonou české fotky mohl strávit jeden den.

Na závěr přikládám Galerku ze sobotního workshopu. Zkuste si někdy vyhradit 4 hodinky času, dejte si Václavák a Karlův most a večer si prohlédněte, co se vám podařilo ulovit. Uvidíte, že to není uplně prdel :)


© Copyright 2012–2020 youngprimitive.
All Rights Reserved.
DámskéPánskéDětské